I v tomto právním oběžníku se budeme blíže věnovat nařízení EU o digitálních službách (Digital Services Act), která nabývá účinnosti k 17. únoru 2024. Konkrétně se budeme zabývat novými povinnostmi, které přináší pro všechny internetové podnikatele, jež se zabývají ukládáním jakéhokoliv uživatelského obsahu. Nejde tedy jen o hostingové společnosti, ale kupříkladu i osoby, které provozují diskuzní fóra, zveřejňují uživatelské recenze či ukládají jakýkoliv jiný obsah vytvářený uživateli. Na některé z těchto osob (na provozovatele marketplaces či jiné platformy) dopadají navíc i další specifické povinnosti, nicméně v tomto právním oběžníku se budeme soustředit pouze na ty obecné povinnosti, které by měly plnit všechny osoby ukládající uživatelský obsah.
První z nich je spíše formálního charakteru, kdy poskytovatelé těchto „zprostředkovatelských“ služeb musí určit dvě kontaktní místa. Konkrétně se jedná o kontaktní místo pro účely přímé komunikace (elektronickými prostředky) zejména s orgány členských států a Evropskou komisí, přičemž druhé kontaktní místo je určeno pro komunikaci s příjemci služby. Informace ohledně kontaktního místa pro komunikaci s orgány veřejné moci musí být zveřejněny, včetně jazyka pro vedení komunikace , a musí být „snadno přístupné a být průběžně aktualizovány.“ Kontaktní místo pro příjemce služby musí umožňovat komunikaci „elektronickými prostředky a uživatelsky vstřícným způsobem, přičemž příjemcům služby umožní vybrat si způsob komunikace, kterým nebudou pouze automatizované nástroje.“
Ustanovení čl. 14 nařízení o digitálních službách nově zakotvuje povinnost podnikatele zveřejnit ve smluvních podmínkách pravidla, které uplatňuje při moderaci uživatelského obsahu. Konkrétně má poskytovatel informovat „o veškerých zásadách, postupech, opatřeních a nástrojích používaných za účelem moderování obsahu, včetně rozhodování založeného na algoritmech a lidského přezkumu, jakož i o pravidlech postupu v jejich interním systému pro vyřizování stížností. Tyto informace se vyjádří srozumitelnou, jasnou, snadno pochopitelnou, uživatelsky vstřícnou a jednoznačnou formou a zveřejní ve snadno přístupném a strojově čitelném formátu.“ Ustanovení čl. 14 odst. 4 nařízení o digitálních službách taktéž v obecné rovině reguluje, jak mají poskytovatelé digitálních služeb při moderaci obsahu vlastně postupovat, a to „objektivně, přiměřeně a s náležitou péčí, přičemž patřičně přihlížejí k právům a oprávněným zájmům všech dotčených stran, včetně základních práv příjemců služby, například svobody projevu, svobody a plurality médií a jiných základních práv a svobod, jak jsou zakotvena v Listině.“
Podle ustanovení čl. 15 nařízení o digitálních službách jsou pak poskytovatelé, kteří nejsou mikropodniky nebo malými podniky, povinni pravidelně reportovat informace ohledně z jejich strany provedené moderace uživatelského obsahu. Alespoň jednou ročně je tak poskytovatel povinen zveřejnit „ve strojově čitelném formátu snadno přístupné, jednoznačné a snadno srozumitelné zprávy o veškerém moderování obsahu,“ které prováděl v příslušném období.
Další novou povinností je nutnost zavedení mechanismů pro oznamování protiprávního obsahu uloženého na zařízení obchodníka třetími osobami.„Tyto mechanismy musí být snadno dostupné a uživatelsky přívětivé a musí umožňovat podávání oznámení elektronickými prostředky.“ Subjekty, které se zaměřují na ukládání obsahu ve větším měřítku, mají většinou tyto procesy zavedeny již nyní.
Jako daleko více zatěžující pak budou zřejmě činnosti související s povinností poskytovat uživateli rozsáhlé odůvodnění, pokud dojde k omezení či smazání obsahu nahraného uživatelem (a to i na základě oznámení podaného třetí osobou), kterou přináší ustanovení čl. 17 nařízení o digitálních službách. Rozsah povinně poskytovaných informací totiž bude značný a může tak klást na podnikatele poměrně vysoké nároky.
Josef Aujezdský
Tento text byl advokátní kanceláří Mašek, Kočí, Aujezdský původně vyhotoven ve spolupráci se spolkem Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jako právní oběžník č. 12/2023 určený členům tohoto spolku.