Články
Právo IT
Sdílet

Hospodářská soutěž na internetu

22. 1. 2015
2 minuty čtení

V únorovém právním oběžníku jsme se stručně zabývali hospodářskou soutěží, a to konkrétně vertikálními dohodami. Tedy dohodami vznikajícími jako dohody soutěžitelů , ke kterým dochází na různých úrovních trhu, typicky pak ve vztahu výrobce (či dodavatel) – další distributor (včetně koncových prodejců), a které se vztahují k nákupu či prodeji zboží nebo služeb. V tomto čísle oběžníku se zaměříme na to, jaké konkrétní dopady tato pravidla mají v prostředí internetového obchodování.

Právní předpisy upravující tuto oblast zakotvují jednoduché pravidlo: „Každému distributorovi musí být umožněno volně využívat internet k reklamě a prodeji výrobků.“ Internet je totiž vzhledem ke své technické povaze uzpůsoben k oslovování všech zákazníků bez omezení územím nebo skupinou zákazníků. To znamená, že obchodníci by měli mít možnost prostřednictvím internetu distribuovat zboží, a to jak aktivně tak pasivně.

Evropská komise v této souvislosti deklarovala příkladmo několik omezení soutěže na vertikální úrovni, která bude tvrdě postihovat. Jsou to především:

  • požadavky, aby distributor (včetně koncových prodejců) ukončil transakci přes internet, jakmile z údajů na platební kartě zjistí, že se adresa nenachází na území přidělené distributorovi;

  • požadavky, aby distributor (včetně koncových prodejců) bránil zákazníkům z jiného území ve vstupu na jeho internetové stránky nebo zavedl přesměrování na jiné stránky z totožného důvodu;

  • požadavky, aby distributor (včetně koncových prodejců) za výrobky, které prodá prostřednictvím internetu, platil vyšší cenu než za výrobky, které prodá klasickým způsobem v kamenné provozovně;

  • požadavky, aby distributor (včetně koncových prodejců) omezil podíl celkového objemu prodeje prostřednictvím internetu.

Rovněž situace, kdy jeden z dodavatelů zboží zakáže prodej konkurenčního zboží prostřednictvím internetu, se považuje za zákaz soutěžit, a to za situace, že tento zákaz vede k omezení nákupu konkurenčního zboží od jiného dodavatele na méně než 20 % celkového objemu nákupu obchodníka. Vycházet se bude především z ročního objemu nákupů.

Obecně lze tedy říci, že internet je chápán pouze jako forma prodeje a neměla by se odrážet v kvalitě zboží, proto distributor může požadovat bez ohledu na další použití zboží dodržování určité normy jakosti zboží, popřípadě dodržování standardů v oblasti distribuce a reklamy. Nicméně jako za tvrdá a protisoutěžní opatření se bude považovat každé, které bude distributory odrazovat od použití internetu tím, že budou stanovovat kriteria odlišná než pro prodej v kamenných obchodech. To vše samozřejmě pouze za předpokladu, že tato kritéria nejsou přirozená pro odlišnou povahu distribuce zboží.

Mgr. Lukáš Barnet

Advokátní kancelář Mašek, Kočí, Aujezdský
www.e-Advokacie.cz – on-line právní poradenství

Tento text byl advokátní kanceláří Mašek, Kočí, Aujezdský původně vyhotoven ve spolupráci se spolkem Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jako právní oběžník č. 4/2013 určený členům tohoto spolku.

Vstupte

K dalšímu čtení

Právo IT

Rozhodnutí ve věci C‑311/18 – Schrems II – předávání osobních údajů do USA

21. 8. 2022

>
Právo IT

Modernizační směrnice – on-line platformy

8. 6. 2022

>