Od 1. července 2024 nabyl účinnosti dlouho očekávaný a diskutovaný zákon o hromadném občanském řízení soudním a s ním související novely dalších předpisů, zejména občanského soudního řádu. Nová úprava vychází ze směrnice EU o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů. Spotřebitelům a malým podnikatelům umožňuje žalovat v jednom soudním řízení společně téhož podnikatele. Hromadné žaloby jsou v českém právním řádu zásadní novinkou, proto považujeme za vhodné shrnout v tomto právním oběžníku některé základní informace k této problematice a jejímu potenciálnímu dopadu na internetové obchodníky. Přestože dopady nové právní úpravy do praxe nebudou okamžité.
Hromadným řízením lze rozumět jedno soudní řízení, ve kterém mají být projednány a rozhodnuty spory skupiny nejméně 10 spotřebitelů (tj. fyzických osob, které vystupují mimo rámec svého podnikání nebo povolání) ve vztahu k jednomu podnikateli. Za spotřebitele se pro účely nové úpravy považují rovněž malí podnikatelé s méně než 10 zaměstnanci a ročním obratem do 50 milionů korun. Nároky spotřebitelů, kteří chtějí společně zahájit řízení, se musí zakládat na podobném skutkovém a právním základě. Žalobu za spotřebitele podávají k Městskému soudu v Praze kvalifikované neziskové organizace. Ty musí být zapsány na seznamu vedeném Ministerstvem průmyslu a obchodu a splňovat další zákonné podmínky (předpokládá se, že se bude jednat o organizace typu dTest nebo Sdružení českých spotřebitelů). V řízení mají povinnost být zastoupeny advokátem.
Hlavní riziko pro obchodníky spočívá v tom, že hromadné žaloby mohou umožnit řešit před soudem i bagatelní spory, kde by se dle dosavadní úpravy nevyplatilo s ohledem na náklady řízení žalobu podat. To znamená, že primárně se bude jednat o situace, kdy bylo více spotřebitelů zasaženo stejným protiprávním postupem obchodníka. Požadovat mohou zejména zaplacení částky, opravy zboží, odstoupení od smlouvy či zdržení se určitého jednání, Spotřebitelé se do řízení mohou zapojit bezplatně, nenesou ani finanční rizika v případě neúspěchu.
Řízení se může konkrétně týkat např. neplnění informačních povinností podnikatele ve vztahu k prodávanému zboží. Významné mohou také být povinnosti podnikatele v souvislosti s reklamacemi, o jejichž podmínkách, rozsahu a způsobu rovněž podnikatel musí spotřebitele řádně informovat. Spotřebitelé mohou hromadnou žalobou uplatnit také nároky v oblasti ochrany osobních údajů či zasílání obchodních sdělení atd.
Hromadný žalobce může dále po podnikateli požadovat náhradu nákladů, a to i nákladů na uveřejňování informací o hromadném řízení a nákladů souvisejících s příjmem přihlášek. Podnikateli, který neměl ve sporu úspěch, může také být soudem uložena povinnost uhradit odměnu za zastoupení advokátem, čímž se náklady hromadného řízení mohou značně zvýšit.
Nová úprava rovněž zřizuje veřejný rejstřík hromadných řízení dostupný on-line, kde budou hromadná řízení evidována. Zveřejňovány v něm mají být zejména identifikační údaje účastníků řízení, předmět řízení, a některé klíčové dokumenty, především rozsudky. Podaná hromadná žaloba proto může pro internetové obchodníky pochopitelně znamenat i reputační riziko. Před zneužitím institutu hromadné žaloby mají chránit zákonné podmínky její přípustnosti. Mezi ně spadá především povinnost soudu ověřit, zda žalobce nejedná ve střetu zájmů či se zneužívajícím úmyslem, a není financován konkurentem žalovaného. V rejstříku hromadných zřízení jsou zveřejňovány pouze údaje o řízeních, kde soud rozhodl o přípustnosti žaloby.
Závěrem je možné dodat, že v hromadném řízení je možné projednat spory, které vznikly po 24. listopadu 2020.
Cecílie Sekalová Josef Aujezdský
Tento text byl advokátní kanceláří Mašek, Kočí, Aujezdský původně vyhotoven ve spolupráci se spolkem Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jako právní oběžník č. 07/2024 určený členům tohoto spolku.