Mašek, Kočí, Aujezdský a Nosko & Partners se stávají MKA Nosko
Více
Články
Právo IT
Sdílet

Internetové aukce z pohledu právního

Partner
11. 4. 2014
4 minuty čtení

Aukce a dražby patří mezi rozšířené formy nabízení zboží prostřednictvím internetu, a to bez ohledu na skutečnost, že „úkony“ účastníků takové aukce či dražby nemají z právního pohledu požadovaný účinek (převod vlastnického práva na „vydražitele“) Přestože všichni provozovatelé internetových aukcí nemají pochopitelně shodné podmínky a jednotlivé modely aukcí se od sebe liší, lze z obecného pohledu hodnotit právní charakter smluv uzavíraných na základě výsledku aukce.

I přes občasný název „dražby“ nepůjde na internetové aukce (dražby) vztáhnout režim zákona o veřejných dražbách (zákon č. 26/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), a to jak režim upravující veřejné dražby nedobrovolné, tak ani dražby dobrovolné. Tento závěr vyplývá z několika důvodů. Již z úvodního ustanovení zákona o veřejných dražbách, kterým se vymezují základní pojmy, vyplývají některé náležitosti dražby, které nejsou (a z podstaty věci nemohou být) při internetovém prodeji naplněny. Tak např. dle ustanovení § 2 písm. a) zákona se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob přítomných (současně) na předem určeném místě. Navíc je zde zcela odlišná konstrukce přechodu/převodu vlastnického práva k dražené věci. Při veřejné dražbě přechází na vydražitele vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu (uhradil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě). Naopak při internetové aukci má dojít k přechodu vlastnictví na základě smlouvy uzavřené mezi účastníky.

Na internetové aukce je tak třeba aplikovat obecnou úpravu občanského, resp. obchodního zákoníku a dle jejich ustanovení posuzovat právní charakter nabídky učiněné v aukci a navazujících právních úkonů účastníků. Internetová aukce začíná jejím tzv. otevřením. Tím „navrhovatel“ vyzývá blíže neurčený okruh osob, aby podávaly cenové nabídky (příhozy). S ohledem na tuto skutečnost neadresnosti (a dále mnohdy i s ohledem na skutečnost, že návrh nemusí být při otevření aukce dostatečně určitý) se nejedná o návrh na uzavření smlouvy. Může tak jít o výzvu k podávání návrhů na uzavření smlouvy, v úvahu dále připadají další zvláštní právní úkony dle občanského či obchodního zákoníku, jakými jsou veřejná soutěž, veřejný příslib, veřejný návrh na uzavření smlouvy a obchodní veřejná soutěž.

Využití úpravy veřejné soutěže v občanském zákoníku na internetové aukce nebude ve většině jejich případů možné, a to s ohledem na zákonem umožněný předmět veřejné soutěže. Tím může být pouze určité dílo nebo výkon. „Dílo představuje určitý hmotný výsledek činnosti … nebo nehmotný výsledek činnosti zachycený v určitém hmotném podkladu … Výkon zahrnuje výsledek činnosti, který není zachycen v tomto hmotném podkladu“. V internetové aukci však bude nejčastěji cílem zadavatele aukce získání nejvyššího peněžitého plnění od protistrany a nikoliv získání díla či výkonu.

Využití úpravy veřejného příslibu v občanském zákoníku na internetové aukce sice připadá v úvahu, avšak nebude ve většině případů praktické. Jak bylo uvedeno výše, odměnu obdrží ten, kdo nejdříve splní podmínky veřejného příslibu, a to v případě, že podmínky příslibu nestanoví jinak. S ohledem na dispozitivnost uvedeného ustanovení je možné stanovit podmínky příslibu (aukce) tak, že odměnu (tj. předmět aukce) získá ten, kdo splní podmínku příslibu učinit nejvyšší podání v dané lhůtě, na kterou je aukce otevřena. Tato podmínka (včetně případných dalších podmínek – např. úhrada ceny určené nejvyšším podáním apod.) musí být uvedena již při vyhlášení příslibu. Vzhledem k tomu, že tato právní konstrukce klade mimořádné nároky na formulaci podmínek stanovených ve veřejném příslibu při otevření aukce, nebývá uvedené možnosti v praxi využíváno.

Při úvahách o využití veřejného návrhu na uzavření smlouvy dle obchodního zákoníku musíme vycházet ze skutečnosti, že, jak bylo uvedeno výše, veřejný návrh musí obsahovat podstatné náležitosti (podstatné části) navrhované smlouvy – nejčastěji kupní smlouvy a smlouvy o dílo. Tyto nezbytné údaje však nebudou při otevření aukce známy, neboť právě určení ceny až na konci procesu je smyslem aukce. Využívání veřejného návrhu při většině internetových aukcí se tak také nejeví jako možné.

Na rozdíl od předchozích zvláštních způsobů uzavírání smluv bude právní úprava veřejné obchodní soutěže dle obchodního zákoníku na internetové aukce poměrně snadno aplikovatelná. Subjekt, který otevírá aukci (vyhlašovatel soutěže), bude muset pouze dodržet písemnou formu vyhlášení a uvést zákonem požadované náležitosti (viz výše). Nevýhodou však zůstává možné použití jen pro závazkové vztahy, které se řídí obchodním zákoníkem. S ohledem na výše uvedené je možné konstatovat, že v praxi v drtivé většině nemá průběh internetové aukce požadovaný výsledek z pohledu právního, „vydražitel“ se na základě „úkonů“ provedených v internetové aukci nestane vlastníkem „vydražené“ věci.

Vstupte

K dalšímu čtení

Právo IT

Přístup k on-line rozhraním elektronického obchodu dle nařízení o řešení neoprávněného zeměpisného blokování

29. 8. 2020

>
Právo IT

Otázky a odpovědi k transpozici směrnice o autorském právu

26. 7. 2020

>