Články
Právo IT
Sdílet

Modernizační směrnice – on-line platformy

8. 6. 2022
3 minuty čtení

Jak jsme dříve avizovali, v rámci Evropské unie byly přijaty dva právní předpisy, které se zabývají regulací tzv. on-line platforem. Prvním z těchto předpisů je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb, které nabude účinnosti 12. července 2020. To upravuje zejména právní vztahy mezi provozovateli on-line platforem a obchodníky, přičemž blíže jsme se jím zabývali v právním oběžníku č. 12/2019.

Novou regulaci v oblasti on-line platforem však přináší také tzv. modernizační směrnice , která upravuje primárně právní vztahy mezi provozovateli těchto platforem a zákazníky (v české verzi směrnice je pro tyto platformy používán pojem online tržiště). Nicméně vzhledem k tomu, že dopady těchto nových povinností provozovatelů se mohou promítnout i do postavení obchodníků, věnujeme se jim podrobněji v tomto právním oběžníku. Pro vyloučení pochybností uvádíme, že oba výše zmiňované předpisy by měly platit současně, přičemž u modernizační směrnice (na rozdíl od nařízení) musí nejdříve dojít k jejímu zapracování do českého právního řádu.

Pro účely modernizační směrnice se online tržištěm rozumí „služba využívající software, včetně internetových stránek, části internetových stránek nebo aplikace, který je provozován obchodníkem nebo jeho jménem, a umožňující spotřebitelům uzavírat na dálku smlouvy s jinými obchodníky nebo spotřebiteli.“ To znamená, že bude záležet i na celkové koncepci konkrétní on-line platformy, zdali na ní bude mít nová regulace dopad. Bude tomu tak primárně v případě těch tržišť, které fungují na principu zprostředkování, a to i v případě, kdy půjde o zprostředkování v oblasti B2B.

Těžiště nových povinností pro provozovatele online tržišť leží v oblasti informační, tedy v oblasti transparentního informování o tom, jak platforma reálně funguje. Konkrétně v rámci předsmluvních informací poskytovaných spotřebiteli by měl provozovatel online tržiště předem informovat spotřebitele „o hlavních parametrech určujících pořadí nabídek předkládaných spotřebiteli.“ Tato povinnost je pak blíže rozpracována ve směrnici o nekalých obchodních praktikách: „Pokud je spotřebitelům umožněno vyhledávat produkty nabízené různými obchodníky nebo spotřebiteli na základě dotazu v podobě klíčového slova, fráze nebo jiných vstupů, bez ohledu na to, kde jsou transakce nakonec uzavřeny, považují se za podstatné obecné informace …o hlavních parametrech určujících pořadí produktů prezentovaných spotřebiteli jako výsledek dotazu při vyhledávání a relativní váze těchto parametrů oproti ostatním parametrům.“ Jeví se tedy, že tato povinnost by měla dopadat i na vztahy v oblasti C2C, přičemž provozovatel online tržiště by měl spotřebitele zároveň informovat také i o právním postavení prodávajícího v určité transakci. Tedy, zdali je prodávající podnikatelem či nikoliv a pokud nikoliv, že spotřebiteli v takovém případě není poskytována ochrana spotřebitelským právem.

Taktéž má být spotřebitel (kupující) informován o případné skutečnosti, jak jsou povinnosti související se smlouvou rozděleny mezi obchodníka a provozovatele online tržiště. Toto ustanovení tak odráží některé koncepty z praxe, kdy provozovatel online tržiště poskytuje zákazníkům určité garance či plní určité povinnosti za obchodníka. Nicméně směrnice doplňuje, že poskytnutím informací spotřebiteli o tomto rozdělení povinností, pochopitelně „není dotčena jakákoli odpovědnost, kterou poskytovatel online tržiště nebo externí obchodník nese v souvislosti se smlouvou podle ostatních unijních nebo vnitrostátních právních předpisů.“

Na závěr zmiňujeme, že jednotlivé členské státy mohou přijmout i přísnější právní úpravu pro provozovatele online tržišť. Bude tedy zajímavé sledovat vývoj české legislativy v této oblasti.

 

Josef Aujezdský

Tento text byl advokátní kanceláří Mašek, Kočí, Aujezdský původně vyhotoven ve spolupráci se spolkem Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jako právní oběžník č. 4/2020 určený členům tohoto spolku.

Vstupte

K dalšímu čtení

Právo IT

Digital Services Act (Nařízení o digitálních službách) – Základní informace

19. 10. 2024

>
Právo IT

Rozhodnutí ve věci C‑311/18 – Schrems II – předávání osobních údajů do USA

21. 8. 2022

>