Články
Právo IT
Sdílet

Nařízení o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb

13. 1. 2022
4 minuty čtení

V nedávně době byly v rámci Evropské unie přijaty dva právní předpisy, které se zabývají regulací tzv. on-line platforem. Prvním z těchto předpisů je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (dále jen „nařízení“), které nabude účinnosti již 12. července 2020 a kterému se budeme blíže věnovat v tomto právním oběžníku. Druhým předpisem je tzv. modernizační směrnice , jež mění obsah čtyř existujících směrnic ve spotřebitelské oblasti, přičemž jejímž obsahem se budeme podrobněji zabývat v budoucnu.

Nařízení reguluje zejména provozovatele on-line katalogů zboží (cenových srovnávačů apod.) a provozovatele internetových vyhledavačů. Nicméně v rámci oběžníku nebudeme na nařízení nahlížet z pohledu těchto provozovatelů, nýbrž primárně z pozice retailových obchodníků. Jsou to totiž primárně retailoví obchodníci, kterým má nařízení přinést určitou míry ochrany vůči těmto subjektům, a to i z toho důvodu, že provozovatelé on-line katalogů zboží či provozovatelé internetových vyhledavačů v řadě případů disponují značnou tržní silou.

Mnoho požadavků vyplývajících z nařízení je dle našeho názoru bohužel spíše formálního charakteru (požadavky na obsah obchodních podmínek on-line zprostředkovatelů apod.) a bude otázkou, zdali budou v praxi skutečně přínosné. Další kategorií jsou pak některé zákazy, které mají sloužit jako ochrana proti absolutní libovůli poskytovatelů on-line zprostředkovatelských služeb (regulace jednostranných změn podmínek, okamžitého ukončení smlouvy apod.).

Za nejzajímavější lze zřejmě označit povinnost on-line zprostředkovatelů a provozovatelů internetových vyhledavačů uvádět pravidla pořadí nabízeného zboží. Pořadím se podle nařízení rozumí „relativní důležitost připisovaná zboží nebo službám nabízeným prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb nebo relevantnost připisovaná výsledkům vyhledávání internetovými vyhledávači, jak je poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovatelé internetových vyhledávačů prezentují, uspořádávají nebo sdělují, bez ohledu na technické prostředky používané pro takovou prezentaci, uspořádání nebo sdělení“ Ustanovení čl. 5 odst. 1 nařízení pak zakotvuje, že „poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb stanoví ve svých podmínkách hlavní parametry určující pořadí a důvody relativní důležitosti těchto hlavních parametrů v porovnání s ostatními parametry.“ Podobnou povinnost stanoví nařízení v ustanovení čl. 5 odst. 2 i pro provozovatele internetových vyhledavačů: „Poskytovatelé internetových vyhledávačů stanoví hlavní parametry, které jsou jednotlivě nebo společně nejvýznamnější při určování pořadí, a relativní důležitost těchto hlavních parametrů tak, že ve svých internetových vyhledávačích poskytnou snadno a veřejně přístupný popis v jasném a srozumitelném jazyce. Tento popis průběžně aktualizují.“ Ustanovení čl. 5 odst. 3 nařízení pak doplňuje povinnost zveřejnit vliv placených služeb na pořadí: „Obsahují-li hlavní parametry možnost ovlivnit pořadí za jakoukoli přímou nebo nepřímou úplatu zaplacenou podnikatelskými uživateli nebo uživateli firemních internetových stránek dotčenému poskytovateli, tento poskytovatel rovněž uvede popis těchto možností a účinků takové úplaty na pořadí…“

Nicméně nelze zřejmě očekávat, že i v případě, že budou provozovatele on-line zprostředkovatelských služeb či provozovatelé internetových vyhledavačů tuto svou povinnost plnit , že jimi poskytnuté informace budou velmi podrobné. Konkrétně ustanovení čl. 5 odst. 6 nařízení k tomu uvádí, že „poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb a internetových vyhledávačů nejsou při plnění požadavků tohoto článku povinni zveřejnit algoritmy ani jakékoli informace, které by s dostatečnou jistotou vedly k tomu, že by bylo možné klamat nebo poškozovat spotřebitele prostřednictvím manipulace s výsledky vyhledávání.“ Nařízení také předpokládá, že Evropská komise vydá pokyny doplňující požadavky na transparentnost v této oblasti.

Dalším dle našeho názoru zajímavým bodem je požadavek na transparentnost, pokud provozovatel či s ním propojená osoba nabízí v rámci on-line katalogu zboží či internetového vyhledavače zboží samostatně (to znamená v konkurenčním vztahu s ostatními retailovými obchodníky). Ustanovení čl. 7 odst. 1 nařízení k tomu zakotvuje, že „poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb zahrnou do svých podmínek popis jakéhokoli rozdílného zacházení, které uplatňují nebo mohou uplatňovat ve vztahu ke zboží a službám, jež spotřebitelům prostřednictvím těchto online zprostředkovatelských služeb nabízí jednak buď tento poskytovatel sám, nebo jakýkoli z podnikatelských uživatelů ovládaných tímto poskytovatelem, a jednak jiní podnikatelští uživatelé.“ Podobně je koncipována povinnost stanovená pro provozovatele internetových vyhledavačů.

On-line zprostředkovatelům, kteří nejsou malým podnikem, vzniká také povinnosti zavést interní systém pro vyřizování stížností (obchodníků nabízejících zboží) a povinnost zavést možnost mediace. Na závěr je možné zmínit, že práva vyplývající pro obchodníky z nařízení budou moci uplatňovat i jejich zájmové organizace.

 

Josef Aujezdský, advokát

Tento text byl advokátní kanceláří Mašek, Kočí, Aujezdský původně vyhotoven ve spolupráci se spolkem Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jako právní oběžník č. 12/2019 určený členům tohoto spolku.

Vstupte

K dalšímu čtení

Právo IT

Rozhodnutí SDEU ve věci Bundesverband der Verbraucherzentralen und Verbraucherverbände – Verbraucherzentrale Bundesverband eV proti Planet49 GmbH (C‑673/17)

12. 9. 2021

>
Právo IT

Rozhodnutí SDEU ve věci Fashion ID GmbH & Co. KG proti Verbraucherzentrale NRW eV (C‑40/17)

13. 8. 2021

>