V návaznosti na změnu autorského zákona provedenou zákonem č. 216/2006 Sb. jsme byli redakcí LUPY požádáni o příspěvek týkající se problematiky zhotovování rozmnoženin autorských děl (resp. rozmnoženin jiných předmětů chráněných autorským právem). Přestože většina čtenářů je v této oblasti poměrně dobře informována, může být určitě prospěšné v několika základních bodech zmínit, jak tyto otázky upravuje novelizovaný autorský zákon (zákon č. 121/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Předem nutno uvést, že článek pojednává o případech užití autorských děl v České republice a nevztahuje se tedy na případy, kdy k užití děl dochází v zahraniční, přestože není vyloučeno, že úprava je v některých zemích velmi podobná té naší (např. v ostatních státech tvořících EHP). Na úvod přípěvku také stručně zmiňujeme existenci tzv. volných děl. Volnými díly jsou ta díla, u kterých uplynula doba trvání majetkových práv (dobu trvání majetkových práv upravuje § 27 autorského zákona) a jejich užití není omezováno. Volná díla je oprávněn užít každý jakýmkoliv způsobem, například včetně jejich užití sdělováním veřejnosti prostřednictvím internetu či rozšiřováním (prodej CD, prodej knih).
Obecně lze říci, že pokud se nejedná o volné dílo, lze předmět chráněný autorským právem užít pouze se svolením autora (vykonavatele majetkových práv). Jednotlivé způsoby užití jsou demonstrativně vymezeny v ustanovení § 12 odst. 4 autorského zákona. Mezi tyto způsoby užití patří i rozmnožování díla. Řečí zákona se rozmnožováním díla rozumí „zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě“. Tedy včetně zhotovování rozmnoženin v elektronické podobě. Užít dílo bez svolení autora je možné pouze výjimečně v případech výslovně stanovených autorským zákonem. Skutečnost, že se jedná o výjimky vyplývá explicitně z ustanovení § 29 odst. 1 autorského zákona: „Výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze ve zvláštních případech stanovených v tomto zákoně a pouze tehdy, pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.“ Jednou z takovýchto výjimek stanovených v autorském zákoně je volné užití podle jeho ustanovení § 30. Volné užití je vždy nutné odlišovat např. od bezúplatného užití díla na základě licenčního ujednání.
Dle ustanovení § 30 odst. 1 se za užití díla podle autorského zákona nepovažuje „užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak“. Na rozdíl od předchozího znění, kde autorský zákon hovořil pouze o osobní potřebě bez specifikace druhu subjektu, novelizované znění již výslovně stanoví, že se musí jednat o osobní potřebu fyzické osoby. Ustanovení § 30 odst. 2 autorského zákona pak doplňuje, že „do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.“ Nově se volné užití vztahuje pouze na díla zveřejněná (§ 29 odst. 2 autorského zákona) a zásahem do autorského práva od účinnosti novely tak např. je zhotovení rozmnoženiny dosud nezveřejněného díla audiovizuálního či hudebního.
Obecně lze tedy říci, že zhotovení záznamu, rozmnoženiny nebo napodobeniny díla (např. audiovizuálního či hudební díla) není zásahem do autorského práva. Takovýmto volným užitím však není:
užití počítačového programu (včetně počítačových her),
užití elektronické databáze,
zhotovení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou,
pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že bez svolení autora nelze i nadále zhotovovat rozmnoženiny počítačových programů, a to ani pro osobní potřebu fyzické osoby. V souladu s ustanovením § 66 odst. 2 autorského zákona se za rozmnožování počítačového programu „považuje i zhotovení rozmnoženiny, je-li nezbytná k zavedení a uložení počítačového programu do paměti počítače, jakož i pro jeho zobrazení, provoz a přenos.“ Nicméně v oblasti počítačových programů platí speciální právní úprava ve vztahu k tzv. záložním rozmnoženinám. Dle ustanovení § 66 odst. 1 písm. c) autorského zákona do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže si „zhotoví záložní rozmnoženinu počítačového programu, je-li nezbytná pro jeho užívání…“ Kdy je zhotovení záložní rozmnoženiny počítačového programu nezbytné pro užívání takového programu, je otázkou konkrétního případu. Pro vyloučení všech pochybností uvádíme, že v případě užití free software nebo i freeware se nejedná o volné užití (přestože nositeli práv nevzniká nárok na odměnu). Některé další informace ohledně dopadů novelizace autorského zákona na právní vztahy k počítačovým programům lze nalézt zde.
Nová úprava zařazená do autorského zákona až v průběhu legislativního procesu výslovně vyjímá z režimu volného užití pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu (viz výše). Co se rozumí provozováním díla ze záznamu stanoví § 20 odst. 1 autorského zákona. Zjednodušeně lze říci, že zásahem do autorského zákona je nově také pořizování kopií audiovizuálních děl (filmů) při jejich promítání v kině.
Ve vztahu k zhotovování rozmnoženin autorských děl pro osobní potřebu prostřednictvím systémů peer to peer je nutné vzít v úvahu, že některé tyto systémy neumožňují zhotovení rozmnoženiny, aniž by zároveň nedocházelo k sdělování toho nebo jiného díla veřejnosti (sdílení). Sdělování díla veřejnosti (např. zpřístupňování prostřednictvím internetu) je již samozřejmě užitím díla ve smyslu autorského zákona a v případě, že se tak děje bez svolení autora, jedná se o zásah do autorských práv.
Speciální úpravu obsahuje autorský zákon ohledně tištěných rozmnoženin. Dle § 30a odst. 1 do práva autorského nezasahuje a) fyzická osoba, která pro svou osobní potřebu, b) právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pro svou vlastní vnitřní potřebu, „zhotoví tiskovou rozmnoženinu díla na papír nebo podobný podklad fotografickou technikou nebo jiným postupem s podobnými účinky…“ Stejně tak do práva autorského nezasahuje ten, kdo takovouto rozmnoženinu zhotoví na objednávku zmiňovaných osob (např. provozovatel kopírovacího centra), pokud řádně platí odměnu kolektivnímu správci. Je tedy v souladu s autorským právem, pokud si např. obchodní společnost zhotoví tištěnou kopii odborné publikace apod.
Zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu je vždy možností danou zákonem, nikoliv však nárokem uživatele vůči autorovi (vykonavateli práv). I z toho důvodu lze za velmi důležitou změnu považovat novelizaci ustanovení upravujících tzv. účinné technické prostředky ochrany práv. Dle ustanovení § 43 odst. 3 autorského zákona se účinnými technickými prostředky rozumí „jakákoli technologie, zařízení nebo součástka, která je při své obvyklé funkci určena k tomu, aby zabraňovala nebo omezovala takové úkony ve vztahu k dílům, ke kterým autor neudělil oprávnění, jestliže užití díla může autor kontrolovat uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného procesu jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla nebo uplatněním kontrolního mechanismu rozmnožování.“ Pod tento pojem tedy spadají např. technické prostředky pro nosiče DVD - regionální omezení, Content Scrambling System, Macrovision apod.
Dle předchozí úpravy do autorského práva zasahoval pouze ten, kdo pomůcky zamýšlené k odstranění prostředků k ochraně práv vyvíjel, vyráběl, nabízel (k prodeji, pronájmu nebo půjčení), dovážel, rozšiřoval nebo využíval pro dosažení majetkového prospěchu poskytováním služeb nebo jiným způsobem. Podle novelizovaného znění § 43 odst. 1 „do práva autorského neoprávněně zasahuje ten, kdo obchází účinné technické prostředky ochrany práv podle tohoto zákona.“ Technické prostředky ochrany práv tedy nelze nově „prolamovat“ za účelem zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu a dokonce ani za účelem užití díla na základě zákonných licencí (např. zpravodajská licence). V případě zákonných licencí a v případě zhotovování tištěných rozmnoženin (viz výše) je autor pouze „povinen zpřístupnit své dílo oprávněným uživatelům v rozsahu nezbytném ke splnění účelu uvedeného užití díla“.
V médiích se v některých případech objevují informace označující jakékoliv zhotovování rozmnoženin autorských děl pro osobní potřebu za protiprávní. Tyto informace je nutné označit za zavádějící a takto výrazně autorský zákon práva koncových uživatelů neomezuje. Nicméně je nutné konstatovat, že zájmy nositelů práv k předmětům chráněných autorským právem se stále více promítají i do české zákonné úpravy.