Jak v českém právním prostředí, tak i na evropské úrovni jsou v současné době připravovány legislativní návrhy, které by měly mít za důsledek zakotvení tzv. hromadných žalob do českého právního řádu. Vzhledem k tomu, že na evropské úrovni nastala v nedávné době politická shoda ohledně návrhu znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/089 (COD) o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů (dále jen „směrnice“), a vzhledem k významu této problematiky pro všechny obchodníky, jsme se jí rozhodli věnovat zářijový právní oběžník.
I přestože se směrnice stále nachází v legislativním procesu, zdá se, že výsledkem bude režim minimální harmonizace. Režim minimální harmonizace dovoluje členským státům výrazně větší volnost při její transpozici, tedy uplatnění své vlastní představy o tom, jak by měla případně právně úprava vypadat. Některé části směrnice jsou však již nyní pevně zakotvené. Návrh upravuje právní vztahy mezi obchodníky a spotřebiteli, přičemž potencionálně dává spotřebitelům zásadní zbraň – zástupnou žalobu (v běžné řeči známější pod pojmem hromadná žaloba).
Dle návrhu směrnice je zástupná žaloba „žaloba na ochranu společných zájmů spotřebitelů, jejíž stranou nejsou dotčení spotřebitelé”. Tato definice hned zkraje poukazuje na své dva důležité prvky. Prvním prvkem je smysl a účel těchto žalob, kterým je zaručit ochranu právě spotřebitelům. Tato ochrana má navíc kolektivní charakter. Namísto individuální žaloby se tak bude moci neomezený počet spotřebitelů spojit a v zastoupení kvalifikované osoby uplatit žalobu vůči obchodníkovi porušujícímu spotřebitelská práva. Druhým prvkem je potom požadavek na existenci tohoto kvalifikovaného subjektu, kterým budou spotřebitelé žalobu uplatňovat. Proto směrnice používá pojem zástupná žaloba raději než hromadná žaloba.
Dopady této směrnice se promítnou do postavení většiny obchodníků zaměřených na spotřebitelský trh. Pozitivní zprávou je, že kolektivní žaloba bude uplatnitelná pouze na porušení právních povinností, které nastalo až po implementaci (po přijetí právním řádem České republiky) směrnice, tudíž v blízké době nehrozí v tomto ohledu obchodníkům změna pravidel. Na druhou stranu působnost směrnice je koncipována jako velmi široká. Mimo generální spotřebitelské právo budou nově pod působnost žaloby zahrnuty oblasti jako je ochrana dat, telekomunikace, životní prostředí a zdraví, finanční služby, energetické služby, letecká a vlaková doprava, cestování a turistika.
Těžiště nových práv spotřebitele tkví v možnosti žádat prostřednictví kvalifikované osoby náhradu škody. Což představuje v českém prostředí změnu paradigmatu. V současné době je většina případů porušení práv spotřebitelů totiž řešena orgány veřejné moci (ukládáním pokut), nejčastěji na základě podnětů od spotřebitele. Na druhou stranu velmi výjimečně dochází k uplatňování práv jednotlivými spotřebiteli u soudu (neboť se to ekonomicky nevyplatí). Nicméně tato ekonomická nevýhodnost může přijetím pravidel ohledně hromadných žalob odpadnout a všichni spotřebitelé postižení určitým protiprávním jednáním obchodníka se budou moci domáhat společně náhrady škody. Každé porušení právní povinnosti tak bude pro obchodníky spojeno s daleko vyšší mírou rizika. Kromě náhrady škody bude kvalifikovaná osoba oprávněna požadovat poskytnutí slevy, vrácení bezdůvodného obohacení, požadovat zdržení se určité činnosti či přímo její zákaz, či naopak příkaz, že podnikatel bude v některé činnosti pokračovat.
Ochrana obchodníků proti možnému zneužití institutu hromadné žaloby má tkvět právě v již zmiňované povinnosti podat žalobu prostřednictvím kvalifikované osoby. Přístup Evropské unie má za cíl eliminovat zneužívání hromadných žalob, a tudíž tyto žaloby budou muset být podávány skrze neziskovou organizaci, existující a starající se o práva spotřebitelů minimálně 12 měsíců (před datem podání zástupné žaloby), která bude schopna prokázat transparentní financování.
Na závěr zmiňujeme, že jednotlivé členské státy, včetně České republiky, mohou přijmout i přísnější právní úpravu týkající se zástupných žalob. Jak bylo zmiňováno výše, Česká republika v současné době připravuje zákon o hromadném řízení , což je ryze český přístup k hromadným žalobám. Předpokládá se, že česká úprava mohla nabýt účinnosti v roce 2022. Bude tedy zajímavé sledovat vývoj české legislativy i v této oblasti.
Mgr. Jiří Moravec J.D.
Tento text byl advokátní kanceláří Mašek, Kočí, Aujezdský původně vyhotoven ve spolupráci se spolkem Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jako právní oběžník č. 9/2020 určený členům tohoto spolku.