V roce 2023 bylo do zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“) přidáno ustanovení § 12a, které upravuje povinnosti obchodníků při informování o slevě z ceny výrobků.

Připomínáme, že podle zmíněného ustanovení má oznámení o slevě z ceny výrobku obsahovat také informaci o „nejnižší ceně výrobku, za kterou jej obchodník nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím slevy“. Toto ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele vychází z čl. 6a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (dále jen „směrnice“). I vzhledem k řadě otázek, které tento legislativní text přinesl, se dalo očekávat, že jeho ustanovení budou často předmětem výkladů ze strany Soudního dvora EU. První vlaštovkou je rozhodnutí ve věci Aldi Süd (C‑330/23). Považujeme za přínosné představit v tomto oběžníku závěry, ke kterým soud dospěl.

Konkrétně se soud v tomto případě věnoval otázce, zda je u oznámení slevy možné sice uvést nejnižší cenu za 30 dní před poskytnutím slevy, ale výši slevy určit na základě jiné referenční ceny rovněž uvedené v oznámení (například ceny uplatňované bezprostředně před poskytnutím slevy). Konkrétně se jednalo o následující prezentaci slevy německou společností Aldi Süd Dienstleistungs-SE & Co. OHG, při níž obchodník bílým písmem informoval o nejnižší ceně ve smyslu čl. 6a odst. 2 směrnice, ale při určení slevy vycházel z ceny předcházející poskytnutí slevy.

Soudní dvůr EU dospěl k poměrně očekávanému závěru, že procentní výši slevy je nutné počítat z referenční ceny podle čl. 6a odst. 2 směrnice, tedy nejnižší ceny podle § 12a odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele. To znamená, že „prodejní cena zboží prezentovaná v oznámení jako snížená nemůže být ve skutečnosti stejná jako referenční cena ve smyslu čl. 6a, či dokonce vyšší“. Z rozhodnutí SDEU tak může plynout, že výpočet procentní výše slevy z jiné částky než nejnižší ceny ve smyslu ustanovení § 12a odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele není možný, jelikož by mohl uvést spotřebitele v omyl.

Stejné závěry se uplatní i na označení ceny po slevě za „cenový hit“. Soud konstatoval, že ani toto označení není přípustné, pokud je cena po slevě pouze nižší než jiná obchodníkem určená referenční cena, ale stejná jako nejnižší cena ve smyslu čl. 6a odst. 2 směrnice (a tedy ustanovení § 12a odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele) nebo vyšší.

Cecílie Sekalová a Josef Aujezdský

Tento text byl advokátní kanceláří Mašek, Kočí, Aujezdský původně vyhotoven ve spolupráci se spolkem Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jako právní oběžník č. 11/2024 určený členům tohoto spolku.