Články
Občanské právo
Sdílet

Nová směrnice o právech spotřebitelů (základní informace)

11. 4. 2014
3 minuty čtení

V červnu letošního roku se Evropský parlament vyslovil kladně k návrhu nové směrnice Evropského parlamentu a Rady o právech spotřebitelů. Od původního návrhu, jenž byl Evropskou komisí předložen již v roce 2008 a který byl v rámci APEKu také diskutován, se znění směrnice přijaté Evropským parlamentem značně liší. Tento oběžník bude věnován pouze úvodním základním informacím souvisejícím s předmětnou směrnicí, které jsme s ohledem na význam této směrnice považovali za vhodné zmínit již nyní. Jednotlivým konkrétním změnám, jež tato směrnice z pohledu obchodníka přinese, se pak budeme podrobněji věnovat v budoucích právních oběžnících. V této souvislosti je vhodné upozornit na to, že některé informace ohledně legislativních změn obsažených ve směrnici, jež se objevily v médiích, nebyly vždy zcela přesné.

Na úvod je vhodné si z obecného pohledu připomenout, že směrnice Evropské unie nemají zásadně (na rozdíl od nařízení Evropské unie) tzv. přímou účinnost a vždy je tak jejich obsah zapracován do jednotlivých národních právních řádů zemí Evropské unie. Toto znamená, že přesná podoba práv a povinností vyplývajících pro podnikatele v ČR ze směrnice o právech spotřebitelů bude známa až v budoucnu, tedy poté, co bude směrnice zapracována také českým legislativním procesem.

Nová směrnice o právech spotřebitelů zcela ruší a nahrazuje dvě dřívější směrnice, jež se vztahovaly k problematice internetového prodeje či distančních smluv, a dvě další směrnice pak novelizuje. Zrušena a nahrazena je směrnice Rady 85/577/ES o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory a dále směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku. Novelizovány jsou směrnice Rady 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží.

Z hlediska principů, na kterých je regulace spotřebitelského práva v rámci EU postavena, je zajímavé věnovat pozornost hned ustanovení čl. 1 návrhu směrnice o právech spotřebitelů. Toto ustanovení uvádí (shodně se současnou úpravou), že smyslem směrnice je dosažení řádného fungování vnitřního trhu, kterého má být dosaženo harmonizací předpisů na národní úrovni, a to společně se zajištěním vysoké úrovně ochrany spotřebitele. Účelem harmonizace spotřebitelského práva na komunitární úrovni tedy primárně není ochrana spotřebitele (jak je někdy chybně uváděno), nýbrž snaha o zlepšení fungování vnitřního trhu EU.

Z hlediska legislativní techniky je vhodné zmínit, že původní návrh směrnice o právech spotřebitelů vycházel z plné harmonizace (prakticky unifikace) dotčených oblastí spotřebitelského práva na komunitární úrovni, a to přestože k těmto účelům je ve většině případů využívána forma nařízení (viz výše). Takováto plná harmonizace mohla být pro obchodníky přínosem, neboť by znamenala, že ve všech státech EU by platila shodná pravidla. Tato koncepce plné harmonizace však byla opuštěna, a to i z toho důvodu, že v některých zemích by ve svém důsledku znamenala omezení již existujících práv spotřebitele (došlo by ke snížení úrovně této ochrany). Současná podoba návrhu směrnice o právech spotřebitelů tak volí ve svém ustanovení čl. 4 jiné řešení. V případě, kdy je tak v rámci jednotlivého ustanovení směrnice výslovně uvedeno, mohou národní státy přijmout přísnější regulaci v oblasti ochrany spotřebitele, než jaká je obsažena ve směrnici.

Jak bylo zmiňováno výše, konkrétním změnám, jež směrnice o právech spotřebitelů do praxe přinese, se budeme věnovat v budoucích oběžnících. Ze změn obsažených ve směrnici je kupříkladu možné zmínit zavedení stejné délky lhůty pro odstoupení od spotřebitelské smlouvy ve všech státech EU, stanovení nových povinností při distribuci digitálního obsahu pro poskytovatele tohoto obsahu, explicitní stanovení povinnosti nahradit náklady na dopravu zboží při odstoupení od smlouvy spotřebitelem (viz právní oběžník č. 6/2011) či zavedení bližší specifikace účelu práva na odstoupení od spotřebitelské smlouvy a jasnější vymezení rozsahu práv spotřebitele při užití zboží před odstoupením od spotřebitelské smlouvy atd.

Vstupte

K dalšímu čtení

Občanské právo

Rozhodnutí SDEU ve věci Bundesverband der Verbraucherzentralen und Verbraucherverbände – Verbraucherzentrale Bundesverband eV proti Amazon EU Sàrl (C-649/17)

16. 6. 2021

>
Občanské právo

Rozhodnutí SDEU ve věci slewo//schlafen leben wohnen GmbH vs Sascha Ledowski (C‑430/17)

20. 3. 2021

>