Občanskoprávní závazkový vztah je určen právní skutečností, která tento vztah založila (například smlouva). Je však možné, že k původní skutečnosti přistoupí další, nová právní skutečnost. V jejím důsledku pak dojde ke změně právního vztahu. Změna může nastat v obsahu právního vztahu (změna obsahu dohodou, prodlení dlužníka, prodlení věřitele) či v subjektech vztahu. Mezi obecné důvody změny subjektů závazků upravené občanským zákoníkem patří postoupení pohledávky, převzetí dluhu, přistoupení k závazku, poukázka a poukázka na cenné papíry.

Právní úprava změn subjektů závazkových právních vztahů obsažená v občanském zákoníku platí i pro obchodní závazkové vztahy vzhledem k tomu, že obchodní zákoník tuto úpravu neobsahuje (srov. ustanovení § 1 odst. 2 obchodního zákoníku).

Postoupení pohledávky – cese

Postoupení pohledávky je upraveno ustanoveními § 524 až 530 občanského zákoníku. Postoupením dochází ke změně v osobě věřitele, osoba dlužníka ani obsah závazku (například čas, místo či podmínky plnění) se nemění. Postoupením pohledávky (cesí) postupuje původní věřitel (postupitel, cedent) svou pohledávku třetí osobě – novému věřiteli (postupník, cesionář). Postupník se stává právním nástupcem postupitele (tzv. singulární sukcese).

Titulem (právním důvodem) postoupení pohledávky může být smlouva nebo zákon. Smlouvu o postoupení pohledávky uzavírá postupitel (tedy původní věřitel) s postupníkem (novým věřitelem). Smlouva musí mít, pod sankcí neplatnosti, písemnou formu. Pohledávka musí být jednoznačně určena a vymezena, aby ze smlouvy bez možných pochybností vyplývalo, jaká pohledávka je předmětem postupu. Ke vzniku smlouvy není zákonem vyžadován souhlas ani jiný právní úkon dlužníka. Postupitel je však povinen postoupení pohledávky oznámit dlužníkovi bez zbytečného odkladu. Dokud postoupení pohledávky není dlužníkovi oznámeno (nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže), zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli. Oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení. Ze zákona může nastat změna v subjektu závazkového právního vztahu například v důsledku dědické posloupnosti či při přechodu pohledávky na nového věřitele v důsledku splnění ručitelem.

Kauza (hospodářský důvod) postoupení pohledávky může být různá. Je-li pohledávka postupována za úplatu, liší se postoupení pohledávky od kupní smlouvy jen svým předmětem (předmětem postoupení může být jen pohledávka). Není-li za postoupenou pohledávku poskytována protihodnota, může jít o darování, o převod práva s úmyslem splnit dluh či o poskytnutí úvěru.

Předmětem postoupení je jen určitá pohledávka, tedy právo na plnění od dlužníka, například pohledávka na zaplacení kupní ceny, nikoliv celý závazkový vztah, z něhož pohledávka vznikla. Postoupit lze pohledávku peněžitou i nepeněžitou, splatnou, nesplatnou, pohledávku teprve budoucí i pohledávku promlčenou (nikoliv však zaniklou v důsledku prekluze). Nelze však postoupit každou pohledávku. Nepostupitelnost může být dána zákonem, dohodou postupitele a dlužníka či může vyplývat z povahy závazku. Postoupit tak, dle ustanovení § 525 občanského zákoníku, nelze pohledávku, která zaniká nejpozději smrtí věřitele (například právo na bolestné a na náhradu za ztížení společenského uplatnění, právo na náhradu za ztrátu na výdělku) nebo jejíž obsah by se změnou věřitele změnil (postoupením nesmí dojít ke zhoršení právního postavení dlužníka). Dále není možné postoupit pohledávku, pokud nemůže být postižena výkonem rozhodnutí (v zájmu ochrany nového věřitele). pohledávky nepodléhající výkonu rozhodnutí jsou uvedeny v § 317 až 319 občanského soudního řádu a patří mezi ně například peněžité dávky sociální péče, dávky státní sociální podpory vyplácené jednorázově podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, dále z části pohledávky autorské odměny, pohledávky z práv výkonných umělců a z práv původců předmětů průmyslového vlastnictví. Výkonem rozhodnutí nejsou vymožitelné ani výhry ze sázek a her (s výjimkou sázek a her provozovaných státem nebo úředně povolených). Postoupení může bránit i dohoda původního věřitele a dlužníka (dohoda může vyloučit jakékoliv postoupení nebo například jen postoupení na určitou osobu). Zákon vyloučením postupu některých pohledávek chrání jak věřitele, tak i dlužníka. Zákon nevylučuje, aby postoupená pohledávka byla dále postoupena dalšímu (nebo i původnímu) věřiteli.

Vzhledem k tomu, že postoupením nesmí dojít ke zhoršení postavení dlužníka, zůstávají dlužníkovi zachovány veškeré námitky proti pohledávce, které dlužník mohl uplatnit v době postoupení. Jde o námitky týkající se samotné podstaty pohledávky (např. její vznik a trvání), jejího rozsahu či promlčení. Dlužníkovi mohou vzniknout nové námitky i po postoupení pohledávky (např. námitka promlčení). Tyto námitky může také uplatnit. Dlužník může použít k započtení vůči postupníkovi i své k započtení způsobilé pohledávky, které měl vůči postupiteli v době, kdy mu bylo oznámeno nebo prokázáno postoupení pohledávky, jestliže je oznámil bez zbytečného odkladu postupníkovi. Toto právo má dlužník i v případě, že jeho pohledávky v době oznámení nebo prokázání postoupení nebyly ještě splatné (srov. § 529 občanského zákoníku). Pohledávka přechází na postupníka v tom stavu, v jakém náležela postupiteli (například promlčená). Postupitel je povinen předat postupníkovi všechny doklady a poskytnout všechny potřebné informace, jež se týkají postoupené pohledávky (srov. § 528 odst. 2 občanského zákoníku).

S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená, samozřejmě včetně nároku na soudní uplatnění pohledávky (srov. § 524 odst. 2 občanského zákoníku). Stejně tak i zajišťovací prostředky sledují osud postoupené pohledávky i bez souhlasu zajistitele (tedy osoby, která zajištění závazku poskytla). Je-li splnění postoupené pohledávky zajištěno zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem, stanoví zákon ve prospěch zajistitele pouze povinnost postupitele podat zajistiteli zprávu o postoupení pohledávky (srov. § 528 odst. 1 občanského zákoníku). Porušení této povinnosti však není zákonem sankcionováno.

Pokud jde o vymáhání postoupené pohledávky, může, na žádost postupníka, postupitel vymáhat postoupený nárok sám svým jménem na účet postupníka. Jestliže postoupení pohledávky bylo oznámeno nebo prokázáno dlužníkovi, může postupitel pohledávku vymáhat pouze v případě, že ji nevymáhá postupník a postupitel prokáže dlužníkovi souhlas postupníka s tímto vymáháním. Vymáhá-li postupitel pohledávku, může dlužník použít své k započtení způsobilé pohledávky, jež má dlužník vůči postupiteli v době jejího vymáhání, nikoliv však pohledávky, jež má vůči postupníkovi (srov. § 530 občanského zákoníku). Uplatnil-li původní věřitel u soudu žalobou nárok na uspokojení své pohledávky proti dlužníkovi a teprve poté pohledávku postoupil novému věřiteli, umožňuje ustanovení § 170a občanského soudního řádu změnu v okruhu účastníků soudního řízení, tedy žalovaným by zůstal dlužník, žalobcem by se stal nový věřitel.

Bylo-li sjednáno postoupení pohledávky za úplatu (úplatou se rozumí nejenom finanční plnění, ale i jiná protihodnota za postoupenou pohledávku), odpovídá postupitel postupníkovi, jestliže:

a) postupník se nestal místo postupitele věřitelem pohledávky s dohodnutým obsahem (např. dluh dlužníka nedosahuje takové výše, jaká byla dohodnuta mezi věřiteli při postoupení),

b) dlužník splnil postupiteli závazek dříve, než byl povinen jej splnit postupníkovi (jak již bylo výše uvedeno, dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli),

c) postoupená pohledávka nebo její část zanikla započtením nároku, který měl dlužník vůči postupiteli.

Postupník tedy odpovídá za pravost pohledávky, tj. za to, že tato v době postoupení trvala. Bylo-li to písemně smluveno, ručí postupitel i za dobytnost postoupené pohledávky do výše přijaté úplaty spolu s úroky. Toto ručení však zaniká, jestliže postupník nevymáhá postoupenou pohledávku na dlužníkovi bez zbytečného odkladu u soudu. Jde zejména o to, aby nový věřitel žaloval pohledávku před uplynutím promlčecí doby (srov. § 527 občanského zákoníku). V případě bezplatného postoupení nevzniká postupníkovi dle uvedeného ustanovení žádná odpovědnost.

Některé zvláštní případy postoupení pohledávky

Prodej podniku Smlouvou o prodeji podniku (ustanovení § 476 a násl. obchodního zákoníku) se prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu podnik a převést na něj vlastnické právo k podniku a kupující se zavazuje převzít závazky prodávajícího související s podnikem a zaplatit kupní cenu. Na kupujícího přecházejí v souvislosti s prodejem podniku všechna práva a závazky, na které se prodej vztahuje. Přechod pohledávek se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek. K přechodu závazku se nevyžaduje souhlas věřitele, prodávající však ručí za splnění převedených závazků kupujícím. Kupující je povinen bez zbytečného odkladu oznámit věřitelům převzetí závazků a prodávající dlužníkům přechod pohledávek na kupujícího. Jestliže je vkládán podnik (či jeho část) jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu obchodní společnosti, použijí se přiměřeně ustanovení o smlouvě o prodeji podniku (srov. § 59 odst. 5 obchodního zákoníku).

Ručení Jakmile ručitel splnil věřiteli, zaniká ručitelský závazek a ručitel je oprávněn požadovat na dlužníkovi náhradu za plnění poskytnuté věřiteli. Ručitel vstupuje do práv věřitele na základě zákonné cese, a to v souladu s ustanovením § 550 občanského zákoníku. Obdobně pro obchodní závazkové vztahy upravuje cesi ustanovení § 308 obchodního zákoníku: Ručitel, jenž splní závazek, za který ručí, nabývá vůči dlužníku práva věřitele a je oprávněn požadovat všechny doklady a pomůcky, které má věřitel a které jsou potřebné k uplatnění nároku vůči dlužníku. Vstupuje tedy do práv věřitele, přechod nastává ze zákona.

Přechod práva na náhradu škody na pojišťovnuJestliže pojištěný má proti jinému právo na náhradu škody způsobené pojistnou událostí, přechází jeho právo na pojistitele, a to do výše plnění, které mu pojistitel poskytl (srov. § 813 občanského zákoníku).

Postoupení licence dle autorského zákona Nabyvatel licence může licenci postoupit pouze s písemným souhlasem autora (jde tedy o omezení podmínek postupitelnosti práva oproti běžné úpravě). O postoupení licence a o osobě postupníka je povinen autora informovat bez zbytečného odkladu. Při prodeji podniku, jehož součástí je i licence, se souhlas autora nevyžaduje, není-li sjednáno jinak. K nucenému postoupení pohledávky dochází i při výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky dle ustanovení § 303 a násl. občanského soudního řádu.

Další způsoby změny v subjektu závazkového vztahu

Převzetí dluhu – privativní intercese

Převzetím dluhu vstupuje do původního závazkového právního vztahu namísto původního dlužníka nový dlužník. Ten přebírá dluh na sebe. Převzetím dluhu tedy dochází ke změně v osobě dlužníka. Převzít lze dluh peněžitý, z nepeněžitých dluhů jen ty, jejichž předmětem je plnění zastupitelné. Převzetí vzniká na základě písemné smlouvy, ve které se nový dlužník dohodne s původním dlužníkem, že přejímá jeho dluh. K dohodě o převzetí dluhu se vyžaduje souhlas věřitele (neboť změnou osoby dlužníka může být vážně ohroženo postavení věřitele). Souhlas věřitele lze dát buď původnímu dlužníku nebo tomu, kdo dluh převzal. K převzetí dluhu může dojít i na základě zákona (například při vypořádání dědictví) či na základě soudního rozhodnutí (například při vypořádání podílového spoluvlastnictví). Námitky, které má vůči věřiteli původní dlužník, může uplatnit i osoba, která dluh převzala. Obsah závazku se převzetím dluhu nemění. Zajištění dluhu poskytnuté třetími osobami trvá jen tehdy, jestliže tyto osoby souhlasí se změnou v osobě dlužníka. Kdo bez dohody s dlužníkem převezme dluh smlouvou s věřitelem, stane se dlužníkem vedle původního dlužníka (zde již jde o tzv. kumulativní intercesi). Věřitel má právo požadovat splnění na kterémkoliv z dlužníků. Jestliže nový dlužník splnil dluh, nemá právo požadovat od původního dlužníka to, co plnil, neboť plnil svůj závazek (srov. § 531 a 532 občanského zákoníku).

Přistoupení k závazku – kumulativní intercese

Při přistoupení k závazku přistupuje k původnímu dlužníkovi nový dlužník na základě písemné smlouvy s věřitelem, kterou se zavazuje, že splní za dlužníka jeho peněžitý závazek. Oba dlužníci jsou pak zavázáni společně a nerozdílně. K této dohodě se tedy nevyžaduje souhlas původního dlužníka. Od přistoupení k závazku je nutno odlišit tzv. převzetí plnění, při kterém nedochází ke změně subjektů závazkového vztahu. Na základě dohody dlužníka a další třetí osoby, se tato třetí osoba zavazuje splnit závazek dlužníka věřiteli.Věřiteli z toho však přímé právo nevzniká (srov. § 533 a 534 občanského zákoníku).

Mezi obecné důvody změny subjektů závazků upravené občanským zákoníkem patří dále poukázka (upravená ustanoveními § 535 až 539 občanského zákoníku) a poukázka na cenné papíry (upravená ustanoveními § 540 až 543 občanského zákoníku). Bližší popis by však přesahoval možnosti tohoto článku.