Články
Občanské právo
Sdílet

Problematika odstoupení od smlouvy řešená Soudním dvorem Evropské unie

24. 9. 2022
4 minuty čtení

V tomto právním oběžníku představíme dvě rozhodnutí týkající se práva spotřebitele odstoupit od smlouvy, které v poslední době řešil Soudní dvůr Evropské unie.

Rozhodnutí ve věci C-529/19 - Möbel Kraft GmbH & Co. KG proti ML

V květnovém oběžníku jsme Vás informovali o probíhajícím řízení o předběžné otázce o výkladu ustanovení upravujícího výjimku z práva spotřebitele na odstoupení od kupní smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu. V tomto případě byla předložena SDEU otázka, zda právo na odstoupení od kupní smlouvy svědčí spotřebiteli i v případě, kdy prodávající ještě nezačal s výrobou zboží, kdy následné přizpůsobení zboží by obchodník uskutečňoval samostatně (nepotřebuje další dodavatele), a zda tuto otázku neovlivňuje okolnost, že uvedení zboží do původního stavu by se dalo provést jen s minimálními náklady (přibližně ve výši 5 % hodnoty zboží).

V tomto konkrétním případě se jednalo o spor mezi německým spotřebitelem a prodejcem nábytku, kteří uzavřeli kupní smlouvu na vestavěnou kuchyňskou linku, od které následně spotřebitel odstoupil. SDEU ve svém rozhodnutí ze dne 21.10.2020 vyslovil názor, že se výjimka nemožnosti odstoupení od smlouvy uplatní i v případě, kdy zboží, které má být vyrobeno podle požadavků spotřebitele nebo upraveno jeho osobním potřebám a zatím vyrobeno nebylo. SDEU zdůrazňuje, že obchodník je mimo jiné povinen spotřebitele o možnosti nebo nemožnosti odstoupení od smlouvy informovat ještě před jejím uzavřením, nelze ji tedy vázat na budoucí událost. Pokud by odstoupení od smlouvy záviselo na skutečnosti, zda obchodník již začal zboží vyrábět či nikoliv, nedávala by jeho předsmluvní informační povinnost smysl. Charakter smlouvy, od které nemůže spotřebitel odstoupit (tedy, zdali se tedy jedná o kupní smlouvu ohledně zboží, které bylo upraveno podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu, či nikoliv) tedy musí být zřejmý již před uzavřením takové smlouvy. Pokud tomuto tak je, tak i v případě, že zboží nebylo zatím upraveno, nemůže spotřebitel od smlouvy odstoupit. Vzhledem k tomuto závěru se SDEU otázkou minimálních nákladů na vrácení zboží do původního stavu více nezabýval.

Rozhodnutí ve věci C-641/19 - EU proti PE Digital GmbH

V tomto řízení se SDEU věnoval odstoupení spotřebitele od smlouvy v situaci, kdy spotřebitel výslovně požádal poskytovatele služby, aby zahájil poskytování před uplynutím tzv. lhůty na rozmyšlenou. V této souvislosti se také zabýval otázkou výpočtu poměrné částky za poskytnuté služby. Konkrétně šlo o spor mezi spotřebitelem a německou společností PE Digital, která provozuje webovou stránku pro seznamování. Tato stránka umožňuje spotřebitelům uzavřít s obchodníkem buďto bezplatnou smlouvu s omezenými možnostmi kontaktů a nebo placenou prémiovou smlouvu na dobu 6, 12, nebo 24 měsíců. Spotřebitel v tomto případě uzavřel prémiovou smlouvu na 12 měsíců, za kterou PE Digital zaplatil 500 EUR a od které následně po 4 dnech odstoupil. PE Digital mu za poskytnuté služby naúčtovala částku téměř 400 EUR.

SDEU ve svém rozhodnutí ze dne 08.10.2020 vyslovil názor, že poměrná část ceny, která je vracena spotřebiteli, by měla být obecně vypočítána v poměru k uplynulé době služby. Pouze v případě, kdy smlouva výslovně stanoví, že jedna nebo více služeb budou spotřebiteli poskytnuty v plném rozsahu samostatně již na začátku plnění smlouvy, lze spotřebiteli účtovat cenu za tuto dílčí službu odděleně od celkové ceny. Spotřebitel tedy musí mít informace, že konkrétní dílčí služba bude poskytnuta v plné výši na začátku plnění smlouvy, a musí znát její cenu. Pouze v takovém případě může učinit informované rozhodnutí, zda požádá obchodníka o zahájení poskytování služeb před uplynutím doby na rozmyšlenou.

Co se týče výpočtu poměrné částky za poskytnuté služby, ustanovení čl. 14 odst. 3 směrnice o právech spotřebitelů stanovuje, že v případě, kdy je celková cena nepřiměřeně vysoká, se „úměrná částka vypočítá na základě tržní hodnoty dodaného zboží nebo poskytnuté služby“. SDEU k tomu v obecné rovině dodává, že tržní cena by měla být identifikována porovnáním ceny ekvivalentní služby poskytované jinými obchodníky v době uzavření smlouvy. Kromě toho by také měla být zohledněna cena účtovaná daným obchodníkem za stejné služby jiným spotřebitelům.

 

Hana Průchová

Tento text byl advokátní kanceláří Mašek, Kočí, Aujezdský původně vyhotoven ve spolupráci se spolkem Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jako právní oběžník č. 10/2020 určený členům tohoto spolku.

Vstupte

K dalšímu čtení

Občanské právo

Tlačítko „objednávka zavazující k platbě“

3. 12. 2022

>
Občanské právo

Rozhodnutí Ústavního soudu ČR - důsledky nepoučení spotřebitele o právu odstoupit od smlouvy

20. 2. 2022

>