Články
Občanské právo
Sdílet

Rozsudek SDEU C-511/08 - náklady na dopravu zboží při odstoupení od smlouvy spotřebitelem

8. 1. 2014
3 minuty čtení

fotka do clanku 08 V případech, kdy spotřebitel využije svého práva na odstoupení od smlouvy bez uvedení důvodu podle ustanovení § 53 odst. 7 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů), vznikala v praxi otázka, zdali mají být kromě kupní ceny spotřebiteli vráceny také náklady na dopravu zboží. Pro argument, že spotřebiteli toto právo nevzniká, hovořilo zejména to, že doprava zboží představuje samostatné ujednání - poskytnutí služby, která je v době odstoupení od smlouvy spotřebitelem spotřebována. Právě touto otázkou se zabýval Evropský soudní dvůr v rozhodnutí Handelsgesellschaft Heinrich Heine GmbH proti Verbraucherzentrale Nordrhein-Westfalen eV , kterému bude věnován červnový právní oběžník.

Konkrétně šlo o výklad ustanovení čl. 6 odst. 1 a čl. 6 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku (dále jen „směrnice“). Ustanovení čl. 6 odst. 1 směrnice zní: „V případě jakékoli smlouvy uzavřené na dálku musí být spotřebiteli poskytnuta lhůta alespoň sedmi pracovních dnů, v rámci které může od smlouvy odstoupit bez sankcí a bez uvedení důvodu. Jedinou platbou, která může být po spotřebiteli požadována, jsou skutečně vynaložené náklady spojené s vrácením zboží.“ Ustanovení čl. 6 odst. 2 směrnice pak stanoví následující „Uplatnil-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy podle tohoto článku, je dodavatel povinen bezúplatně vrátit částky zaplacené spotřebitelem. Jedinou platbou, jejíž zaplacení může být po spotřebiteli požadováno, jsou skutečně vynaložené náklady spojené s vrácením zboží.“ Tato ustanovení směrnice jsou v českém právu provedena v § 53 odst. 10 občanského zákoníku, který zakotvuje, že „uplatní-li spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy …, má dodavatel právo pouze na náhradu skutečně vynaložených nákladů spojených s vrácením zboží…“

Ve výše zmiňovaném rozhodnutí došel Soudní dvůr EU k závěru, že spotřebitel má při odstoupení od smlouvy právo i na náhradu nákladů na dopravu zboží (tedy na dopravu zboží ke spotřebiteli). Konkrétně soud judikoval, že „Článek 6 odst. 1 první pododstavec druhá věta a čl. 6 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která dodavateli umožňuje, aby ve smlouvě uzavřené na dálku požadoval po spotřebiteli náklady na dopravu zboží v případě, že tento spotřebitel uplatní své právo odstoupit od smlouvy.“

Odůvodnění uvedeného rozhodnutí vycházelo i z bodu 14 preambule směrnice, jež uvádí, že „vzhledem k tomu, že spotřebitel nemá před uzavřením smlouvy možnost výrobek skutečně vidět …; že nestanoví-li tato směrnice jinak, mělo by existovat ustanovení o právu odstoupit od smlouvy; že nemá-li mít toto právo pouze formální charakter, pak náklady, které nese při uplatnění práva odstoupit od smlouvy spotřebitel, musí být omezeny na skutečně vynaložené náklady spojené s vrácením zboží…“

Jak již jsme v právních oběžnících zmiňovali, výrok rozhodnutí Soudního dvora EU obsahuje závazný výklad komunitárních předpisů. To ve svém důsledku znamená, že také interpretace české právní úpravy, jež provádí posuzované předpisy Evropských společenství, by měla být shodná. V tomto případě se tedy jedná o interpretaci ustanovení § 53 odst. 10 občanského zákoníku, které by tak mělo být vykládáno v tom smyslu, že spotřebitel má při odstoupení od smlouvy bez uvedení důvodu podle ustanovení § 53 odst. 7 občanského zákoníku právo i na náhradu nákladů zaplacených za dopravu zboží.

Tento text byl advokátní kanceláří Mašek, Kočí, Aujezdský původně vyhotoven ve spolupráci se občanským sdružením Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jako právní oběžník č. 6/2011 určený členům tohoto sdružení.

Vstupte

K dalšímu čtení

Občanské právo

Náklady na vrácení zboží obchodníkovi při odstoupení od kupní smlouvy spotřebitelem

16. 10. 2021

>
Občanské právo

Rozhodnutí SDEU ve věci Bundesverband der Verbraucherzentralen und Verbraucherverbände – Verbraucherzentrale Bundesverband eV proti Amazon EU Sàrl (C-649/17)

16. 6. 2021

>