Články
Občanské právo
Sdílet

Smlouvy uzavírané adhezním způsobem

advokát
14. 1. 2018
5 minuty čtení

V souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) byl v rámci českého právního řádu blíže rozpracován institut tzv. adhezních smluv. Adhezní smlouvou je každá smlouva, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejich pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek reálně ovlivnit. Za adhezní smlouvy je nutné považovat i takové smlouvy, pro jejichž uzavření se slabší smluvní stranou se použije smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek (dále jen „adhezní smlouva“). Tato právní regulace se tak v plném rozsahu bude vztahovat i na kupní smlouvy uzavřené prostřednictvím e-shopu. Z těchto důvodů se budeme touto problematikou podrobněji zabývat v tomto a v následujícím právním oběžníku.

Úpravě adhezních smluv věnuje občanský zákoník čtyři paragrafy, konkrétně se jedná o ustanovení § 1798 – § 1801. První zmiňované ustanovení pouze definuje, co to adhezní smlouvy jsou, což bylo zmiňováno již výše. Následující ustanovení upravují tzv. doložky ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem.

Dle ustanovení § 1799 občanského zákoníku je doložka ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem, která odkazuje na podmínky uvedené mimo vlastní text smlouvy, platná, byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena, nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát. Toto ustanovení se netýká vnějších doložek (doložek, na něž se odkazuje – typicky smluvních podmínek), nýbrž tzv. včleňovací doložky (tedy doložky, která odkazuje). Proto je nutné kupujícího dostatečně určitě upozornit na to, že např. obchodní podmínky jsou součástí smlouvy – a to tak, aby byl pochopitelný účinek (obsah) tohoto upozornění.

Většina internetových obchodů používá obchodní podmínky, na které při uzavírání smlouvy ohledně nákupu zboží odkazuje, ač již zatržením políčka „souhlasím se smluvními obchodními podmínkami“ při nákupu, nebo oznámením při uzavírání smlouvy, že smlouva se řídí obchodními podmínkami, se sdělením, kde jsou tyto podmínky dostupné. Jak již bylo předestřeno v právním oběžníku č. 1/2013 dle rozsudku Soudního dvora EU ve věci Content Services Ltd v. Bundesarbeitskammer (C-49/11) nemusí být druhá varianta (pouze odkaz na podmínky umístěné na webové stránce) z právního pohledu přijatelná.

Pro předcházení budoucím sporům je tedy možné doporučit, aby tato doložka (text), na základě které se obchodní podmínky mají stát součástí smluvních vztahů mezi obchodníkem a spotřebitelem, byla napsána jasně a srozumitelně. Tedy, aby o jejím významu nebyl pochyb. Lze se tak vyhnout nejen případným sporům se spotřebiteli, ale také případným následným řízením s Českou obchodní inspekcí.

Dále se budeme věnovat tomu, jak jsou v novém občanském zákoníku legislativně řešeny otázky nečitelných, nesrozumitelných či tzv. zvlášť nevýhodných ustanovení (v adhezních smlouvách). Primárně se jedná o regulaci obsaženou v ustanovení § 1800 občanského zákoníku.

Co se týče nečitelnosti smluvních doložek, pak nejčastější variantou je doložka uvedená příliš malým písmem, psaná zvláštním nečitelným fontem, případně písmem v barvě splývající s barvou pozadí. Nečitelnosti písma se konkrétně věnovalo i rozhodnutí Ústavního soudu. V rámci rozhodnutí ÚS I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013 bylo konstatováno, že „smluvní ujednání musejí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti než okolní text.“

Za nesrozumitelnou doložku je pak nutné považovat takovou doložku, která je nesrozumitelná pro osobu průměrného rozumu. Jedná se tedy o to, zda slabší strana, byť rozpoznala jednotlivá slova, mohla bez zvláštních obtíží seznat, co tato slova ve svém souhrnu znamenají, tj. jak zakládají, mění či ruší její práva a povinnosti. Toto je pochopitelně pro praxi velmi složitý požadavek, neboť obecně závazné právní předpisy ukládají obchodníkům na druhou stranu také velké množství informačních povinností, přičemž pro jejich splnění je tak nutné prezentovat spotřebiteli rozsáhlé texty (jejichž pochopení nemusí být jednoduché).

Posledními zakázanými doložkami v adhezních smlouvách jsou doložky, které jsou pro slabší stranu zvláště nevýhodné, aniž je pro to rozumný důvod. Tato nevýhodnost se však nevztahuje na předmět plnění nebo jeho cenu, jsou-li sjednány jasně a srozumitelně (a pokud jasně a srozumitelně upraveny nejsou, použijí se jiná ustanovení občanského zákoníku ). Dle odborné literatury se zvlášť nevýhodná doložka posoudí podle tří kritérií:

Vyváženost plnění – neplatná bude taková doložka, která bude silnější smluvní straně přiznávat plnění, které bude ve zjevném nepoměru k plnění druhé strany. Jak jsme již uvedli, toto ustanovení se nevztahuje na předmět plnění a jeho cenu. Avšak i v tomto případě se nebude jednat o vyvážené plnění v případě, že silnější strana se bude moci bez rozumného důvodu z plnění vyvázat nebo nastane-li situace, že slabší strana poskytne úplatu, aniž by získala plnění.

Proporcionalita – zejména v případě ustanovení, která mohou slabší stranu sankcionovat či omezovat, je nutno zhodnotit, zda tato sankce nebo omezení není zřejmě nepřiměřené. Tak tomu bude např. v případě, pokud bude slabší strana zavázána k odběru služeb na nepřiměřeně dlouhou dobu.

Reciprocita - má-li silnější strana smlouvy určité oprávnění (sankční či modifikační, např. odstoupit od smlouvy), přihlédne se též k tomu, zda smlouva přiznává obdobné oprávnění straně slabší. Toto kritérium je pomocné, jelikož i v případě, že určité oprávnění je přiznáno pouze jedné smluvní straně, samo o sobě to neznamená, že se jedná a doložku zvlášť nevýhodnou.

I v případě, že dle těchto kritérií bude doložka zvláště nevýhodná, může být přípustná, pokud je pro to rozumný důvod. Rozumné důvody budou často spočívat v ekonomických hlediscích, např. v tom, že bez určité doložky by silnější strana službu nemohla ziskově poskytovat apod. Rozumný důvod může spočívat i v tom, že doložka přiměřeně a rozumně brání takovému zneužití služby, které by mohlo vést k jejímu podstatnému prodražení pro poctivé zákazníky.

Pokud bude ve smlouvě užita doložka zvlášť nevýhodná pro slabší stranu, je relativně neplatná. To znamená, že její neplatnost nastane pouze v případě, že se jí slabší strana dovolá.

Na závěr připomínáme, že výše uvedená regulace platí pro vztahy mezi podnikatelem a spotřebitelem (a nikoliv mezi podnikateli navzájem apod.).

Kamil Žylka

Advokátní kancelář Mašek, Kočí, Aujezdský
www.e-Advokacie.cz – on-line právní poradenství

Tento text byl advokátní kanceláří Mašek, Kočí, Aujezdský původně vyhotoven ve spolupráci se spolkem Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jako právní oběžník č. 4/2016 a č. 5/2016 určený členům tohoto spolku.

Vstupte

K dalšímu čtení

Občanské právo

Rozsudek SDEU Fuhrmann-2-GmbH v B. (C 249/21) - objednávkové tlačítko

30. 12. 2023

>
Občanské právo

Rozsudek SDEU ve věci Tiketa (C-536/20) – plnění informačních povinností obchodníkem

3. 12. 2023

>