Články
Právo IT
Sdílet

Uzavírání smluv v prostředí internetu II.

11. 4. 2014
3 minuty čtení

Problematice procesu uzavírání smluv v prostředí internetu jsme se již věnovali, a to konkrétně v oběžníku z října 2008. V poslední době se však v praxi intenzivněji objevily názory některých spotřebitelských organizací podpořené argumentací části právní teorie , že podnikatel, který umístí na svou webovou stránku nabídku prodeje určitého zboží či nabídku na poskytnutí určité služby (např. v rámci internetového obchodu) činí tímto tzv. veřejný návrh na uzavření smlouvy. Důsledkem přijetí takového výkladu by bylo, že k uzavření smlouvy ohledně prodeje takového zboží či ohledně poskytnutí takové služby dojde již tím, že jakákoliv třetí osoba na tuto nabídku kvalifikovaným způsobem zareaguje. Přestože se s těmito názory spotřebitelských organizací neztotožňujeme, považovali jsme za důležité na ně obchodníky upozornit. Pro bližší seznámení s konsekvencemi obou přístupů pro praxi tak věnujeme této problematice prostor i v srpnovém právním oběžníku.

Obecná úprava uzavírání smluv je obsažena v občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Pro řádné uzavření smlouvy se zásadně předpokládá splnění následujících podmínek (kumulativně): a) učinění návrhu na uzavření smlouvy, jenž je určen jedné nebo více určitým osobám — § 43a odst. 1 občanského zákoníku, b) akceptaci tohoto návrhu druhou stanou – § 43c odst. 1 občanského zákoníku, c) doručení této akceptace zpět navrhovateli – § 43c odst. 2, § 44 odst. 1 a § 45 odst. 1 občanského zákoníku. Pokud je podle této obecné úpravy postupováno v praxi při provozování internetového obchodu, vypadá proces uzavírání smlouvy ve zjednodušené podobě následovně. Zákazník učiní výběr zboží z nabídky internetového obchodu (např. zboží vloží do „košíku“) a odešle ho obchodníkovi, tímto tedy zákazník učiní návrh na uzavření smlouvy. Obchodník tento návrh zákazníka akceptuje nejčastěji tím, že odešle zákazníkovi zprávu elektronickou poštou. Doručením takové zprávy (akceptace) zákazníkovi je smlouva uzavřena. Takovýto postup při uzavírání smlouvy nečiní v praxi z právního ani faktického pohledu žádné problémy a není dle našeho názoru přínosné se od něj odklánět.

Přijetí zmiňovaného názoru spotřebitelských organizací by znamenalo, že proces při uzavírání smlouvy v prostředí internetu je odlišný. Obchodník tím, že umístí nabídku zboží či služeb do internetového obchodu učiní tzv. veřejný návrh na uzavření smlouvy (za podmínky, že jsou splněny další zákonné předpoklady vyžadované pro učinění návrhu na uzavření smlouvy). Tím, že zákazník takový veřejný návrh na uzavření smlouvy akceptuje (např. „vloží zboží do košíku“ a odklikne), je smlouva uzavřena. Z uzavření smlouvy vyplývá, že obchodník je povinen zboží či služby dodat bez ohledu na to, kdo je druhou smluvní stranou (např. problematický zákazník) či bez ohledu na skutečnost, že uvedené zboží již nemá k fakticky k dispozici apod. Jak již bylo zmiňováno, z naší strany považujeme výše uvedený právní názor spotřebitelských organizací za nesprávný. Z hlediska praktického je na naše argumentace založena zejména na následujícím.

Drtivá většina podnikatelů má v současné době na internetu prezentaci svého zboží či nabízených služeb a pro praxi je zcela nepraktické, aby webová prezentace mohla být i jen v určitých situacích považována za veřejný návrh na uzavření smlouvy. V případě, že bychom přijali názor spotřebitelských organizací, že prezentace výrobků a služeb v prostředí internetu je veřejným návrhem na uzavření smlouvy, dostal by se podnikatel nechtěně do smluvního vztahu s každou osobou, která na jeho nabídku kvalifikovaným způsobem zareaguje. Pokud bychom pak přijali argumentaci, že pouze některá nabídka prodeje zboží či poskytnutí služeb v prostředí internetu je veřejným návrhem na uzavření smlouvy a jiná nikoliv, musela by být legislativně či interpretačně stanovena objektivní kriteria pro rozlišení těchto dvou situací (viz výše uvedený bod ohledně informací, které musí být součástí návrhu smlouvy). Na správném rozpoznání a posouzení těchto kritérií by pak záleželo, zdali by byla smlouva skutečně uzavřena či nikoliv. Takováto situace by pochopitelně opět vnesla obrovskou míru právní nejistoty do právních vztahů v prostředí internetu.

Vstupte

K dalšímu čtení

Právo IT

Přístup k on-line rozhraním elektronického obchodu dle nařízení o řešení neoprávněného zeměpisného blokování

29. 8. 2020

>
Právo IT

Otázky a odpovědi k transpozici směrnice o autorském právu

26. 7. 2020

>