Jak již bylo zmiňováno, pod č. 36/2008 byla ve Sbírce zákonů publikována významná novela zákona o ochraně spotřebitele a dalších souvisejících zákonů, přičemž minule jsme se věnovali klamavým obchodním praktikám (v návaznosti na obecný zákaz nekalých obchodních praktik). Zákon o ochraně spotřebitele vymezuje dva základní typy nekalých obchodních praktik, a to již zmíněné klamavé obchodní praktiky (§ 5) a dále agresivní obchodní praktiky (§ 5a).

V tomto oběžníku bychom se stručně věnovali vymezení agresivních obchodních praktik, které může být pro obchodníky důležité mimo jiné v tom ohledu, že jednání, které má znaky agresivní obchodní praktiky, je postižitelné stejně znatelnými správními sankcemi jako minule zmiňované klamavé obchodní praktiky.

Podle ustanovení § 5 zákona o ochraně spotřebitele je obchodní praktika agresivní pokud s přihlédnutím ke všem okolnostem svým obtěžováním, donucováním, včetně použití síly nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně zhoršuje možnost svobodného rozhodnutí spotřebitele. Při posuzování, zda je obchodní praktika agresivní, se přihlíží zejména k těmto okolnostem:

1. načasování, místo a doba trvání obchodní praktiky,

2. způsob jednání, jeho výhružnost a urážlivost,

3. vědomé využití nepříznivé situace spotřebitele,

4. nepřiměřené překážky pro uplatnění práv spotřebitele, nebo

5. hrozba protiprávním jednáním.

Ve druhém odstavci ustanovení § 5 zákona o ochraně spotřebitele se dále stanoví, že agresivní obchodní praktikou je vždy praktika uvedená v příloze č. 2 k zákonu o ochraně spotřebitele. Jedná se například o případy, kdy podnikatel

1. opakovaně činí spotřebiteli nevyžádané nabídky prostřednictvím telefonu nebo elektronické pošty,

2. prostřednictvím reklamy přímo nabádá děti, aby si nabízené výrobky nebo služby koupily nebo aby k jejich koupi přesvědčily dospělou osobu,

3. požaduje na spotřebiteli vrácení či uschování výrobků, které mu dodal, ačkoli si je spotřebitel neobjednal,

4. vytváří klamný dojem, že spotřebitel vyhrál nebo vyhraje, pokud bude jednat určitým způsobem, přičemž pro získání takové výhry musí spotřebitel vynaložit finanční prostředky nebo jiné výdaje,

5. prohlašuje, že pokud si spotřebitel výrobek nebo službu nekoupí, ohrozí tím jeho podnikání, pracovní místo nebo existenci.

Na závěr našich příspěvků věnovaných novele zákona o ochraně spotřebitele lze konstatovat, že tato novela do jisté míry nahrazuje původní znění § 6 a 8 zákona o ochraně spotřebitele a zároveň zpřesňuje definice klíčových pojmů, jako jsou nekalé, resp. klamavé a agresivní, obchodní praktiky. Pro obchodníky může být užitečné, že v přílohách k zákonu je uveden podrobný seznam jednání, které je vždy nutno považovat za nekalé obchodní praktiky. Novelou byla též dotčena výše pokut, které je možné uložit za porušení zákazu používání nekalých obchodních praktik, a to maximálně do výše 5.000.000,- Kč. V neposlední řadě stojí za zmínku i skutečnost, že v důsledku novelizace ustanovené § 6 zákona o ochraně spotřebitele nelze postihovat jednání podnikatele pouze z toho důvodu, že odporuje dobrým mravům.