Články
Ústavní, správní a trestní právo
Sdílet

Významná novela zákona o ochraně spotřebitele

11. 4. 2014
3 minuty čtení

Pod č. 36/2008 byla ve Sbírce zákonů publikována významná novela zákona o ochraně spotřebitele a dalších souvisejících zákonů. Oficiální označení toho předpisu je: „zákon, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů“.

Předmětná novela neměla žádnou legisvakanční, lhůtu a nabyla tak účinnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů dne 12/2/2008. Tento příspěvek věnujeme obecným informacím vztahujícím se k této novelizaci s tím, že v dalších oběžnících bychom se podrobněji zabývali jednotlivými změnami provedenými ve výše uvedených právních předpisech.

Novelizace zapracovává ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu do českého právního řádu, a v případě výkladu těchto ustanovení je tak vždy nutné přihlížet ke znění této směrnice (eurokonformní výklad). Základním cílem směrnice o nekalých obchodních praktikách je harmonizace právních předpisů členských států týkajících se obchodních praktik poškozujících ekonomické zájmy spotřebitelů.

Od účinnosti noveny je v rámci českého právního řádu výslovně zhotoven obecný zákaz nekalých obchodních praktik, které narušují ekonomické chování spotřebitelů a které přímo ovlivňují rozhodnutí spotřebitele o obchodní transakci. Obecný zákaz nekalých obchodních praktik se vztahuje jak na fázi nabídky, tak i na samotný prodej výrobků nebo poskytování služby. Novelizace přináší mimo jiné také vymezení některých významných právních pojmů a změnu právní úpravy správního trestání v předmětné oblasti.

Zákon o ochraně spotřebitele zakotvuje v ustanovení § 4 odst. 3 obecný zákaz užívání nekalých obchodních praktik: „Užívání nekalých obchodních praktik při nabízení nebo prodeji výrobků, při nabízení nebo poskytování služeb či práv se zakazuje.“ Ustanovení § 4 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele pak vymezuje, v jakém případě je obchodní praktika nekalá: „Obchodní praktika je nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil.“ Zákon taktéž nově definuje, co se rozumí odbornou péčí podnikatele dle tohoto ustanovení: „Odbornou péčí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti“ (§ 2 odst. 1 písm. s).

Nekalost obchodní praktiky je nutné posuzovat ve vztahu k vlastnostem subjektu (spotřebitele), vůči kterému je obchodní praktika cílena. Tuto problematiku výslovně upravuje ustanovení § 4 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele: „Je-li obchodní praktika zaměřena na spotřebitele, kteří jsou z důvodu duševní nebo fyzické slabosti nebo věku zvlášť zranitelní, hodnotí se její nekalost z hlediska průměrného člena této skupiny; tím není dotčeno obvyklé reklamní přehánění.“

Zákon o ochraně spotřebitele nově vymezuje dva základní typy nekalých obchodních praktik, tj. klamavé obchodní praktiky (§ 5) a agresivní obchodní praktiky (§ 5a), a dále specifikuje jejich základní znaky. Těmto ustanovením se budeme podrobněji věnovat v některém z příštích právních oběžníků.

Vstupte

K dalšímu čtení

Ústavní, správní a trestní právo

Oznamovací povinnost provozovatelů digitálních platforem sdílené ekonomiky

22. 9. 2024

>
Ústavní, správní a trestní právo

Nová regulace zprostředkovatelských platforem

28. 6. 2024

>