Články
Ústavní, správní a trestní právo
Sdílet

Zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě

advokát
23. 7. 2018
4 minuty čtení

Dne 1. října 2016 vstoupil v účinnost nový zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě ze dne 28. června 2016 (dále jen „zákon o prodejní době“). V tomto právním oběžníku jsme připravili stručné shrnutí ve vztahu k možnému dopadu zákona o prodejní době na internetové obchodníky.

Zákaz prodeje o státních svátcích

Zákon o prodejní době nově stanoví pro maloobchody a velkoobchody obecný zákaz prodeje v den vybraných státních a ostatních svátků. Konkrétně se jedná o následující dny: 1. leden, Velikonoční pondělí, 8. květen, 28. září, 28. říjen, 25. prosinec a 26. prosinec. Dne 24. prosince je pak zakázán prodej v době od 12:00 do 24:00 hodin. Z výše uvedeného obecného zákazu prodeje o svátcích však zákonodárce připustil určité výjimky (§ 1 odst. 3 zákona o prodejní době). I v uvedených svátcích je tak prodej možný v případě, že se jedná o:

  • prodejny, jejichž prodejní plocha nepřesahuje 200 m2;

  • čerpací stanice s palivy a mazivy;

  • lékárny;

  • prodejny v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích;

  • prodejny ve zdravotnických zařízeních a

  • prodej v době, kdy je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.

V případě porušení zákazu prodeje může Česká obchodní inspekce uložit pokutu až do výše 1.000.000,-Kč, přičemž v případě opakovaného porušení může být uložena pokuta až do výše 5.000.000,- Kč.

Internetový obchod v kontextu zákona o prodejní době

Ačkoli zákon o prodejní době zakazuje v době uvedených svátků prodej v maloobchodech a velkoobchodech, termín „prodej“ není v tomto zákoně definován. Nemusí být zcela jednoznačné, na jaké všechny případy se má zákon o prodejní době aplikovat.

Nejasná je situace přitom mimo jiné právě v případě internetových obchodů (e-shopů). Zákon o prodejní době přitom žádnou výslovnou výjimku pro internetové obchody nestanoví. Primární problematickou otázkou tak může být, zdali na internetové obchody vůbec dopadá některá z výše uvedených výjimek dle ustanovení § 1 odst. 3 zákona o prodejní době. V případě, že se na internetové obchody žádná z výjimek vztahovat nebude, nemohly by internetové obchody při striktním výkladu zákona o prodejní době o předmětných svátcích uzavírat žádné kupní smlouvy, tj. internetové obchody by fakticky musely po dobu těchto svátků omezit funkcionalitu svých internetových stránek.

Internetové obchody by se proto do režimu výjimek ze zákona o prodejní době mohly dostat zřejmě pouze konstrukcí, podle které by se hardware a software používaný internetovým obchodníkem považoval za prodejnu, která nepřesahuje 200 m2. Možná by zřejmě byla i konstrukce, že zákaz prodeje (a tím pádem i omezení provozu internetových stránek) by se vztahoval pouze na internetové obchody, jejichž výdejna by měla plochu menší než 200 m2. I tato konstrukce však přináší řadu nejasností – např. zda by se měly plochy výdejen internetového obchodu sčítat, či zda by se jejich plocha měla posuzovat samostatně apod.

Další spornou otázkou je, zda pod pojem prodej ve smyslu zákona o prodejní době může spadat i výdej již zakoupeného zboží kupujícímu. Dle zveřejněného výkladu České obchodní inspekce je „pojem „prodej“ třeba chápat tak, že zahrnuje nejen samotné objednání zboží zákazníkem, ale také jeho výdej. Omezení prodejní doby tak bude dopadat i na prodejny („výdejny“) internetových obchodů, jejichž plocha přesahuje 200 m2“. Bez ohledu na rozporuplnost tohoto výroku (samotným objednáním zboží nedochází k uzavření kupní smlouvy), by se tedy dle názoru České obchodní inspekce zákon o prodejní době měl vztahovat i na internetové obchody s výdejnou větší než 200 m2.

Proti výše uvedené interpretaci České obchodní inspekce je však dle našeho názoru možné uvést také to, že prostřednictvím prostředku komunikace na dálku dochází nejen k objednání zboží, ale zároveň i k uzavření kupní smlouvy. Ve výdejně již proto dle našeho názoru fakticky k samotnému prodeji dojít nemůže. Výše zmiňovaný názor České obchodní inspekce navíc svým charakterem představuje extenzivní výklad zákazu prodeje stanoveného zákonem o prodejní době, což je dle našeho názoru v rozporu se zásadou obsaženou v čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Pojem prodej by tak dle našeho názoru měl být v rámci zachování výše uvedené zásady vykládán spíše restriktivně tak, že se bude vztahovat pouze na uzavření kupní smlouvy ve smyslu občanského zákoníku.

Přes vše výše uvedené však připomínáme, že výklad pojmu prodej závisí na posouzení příslušných správních orgánu, resp. soudu, přičemž pochopitelně zatím nedošlo k ustálení rozhodovací praxe.

S ohledem na vše výše uvedené proto doporučujeme zvážit možné následky (plného) provozu internetových stránek či provozu výdejny internetového obchodu v době výše uvedených svátků, pokud by v daném případě nebyla aplikovatelná některá z výjimek ze zákona o prodejní době.

David Svoboda

Advokátní kancelář Mašek, Kočí, Aujezdský
www.e-Advokacie.cz – on-line právní poradenství

Tento text byl advokátní kanceláří Mašek, Kočí, Aujezdský původně vyhotoven ve spolupráci se spolkem Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jako právní oběžník č. 10/2016 určený členům tohoto spolku.

Vstupte

K dalšímu čtení

Ústavní, správní a trestní právo

Oznamovací povinnost provozovatelů digitálních platforem sdílené ekonomiky

22. 9. 2024

>
Ústavní, správní a trestní právo

Nová regulace zprostředkovatelských platforem

28. 6. 2024

>