V tomto čísle oběžníku se budeme zabývat problematikou jednání podnikatele po rekodifikaci soukromého práva. Společně se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový občanský zákoník“) a zákonem č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“), které nabudou účinnosti dne 01.01.2014, se mění koncepce v oblasti jednání podnikatele a to zejména u právnických osob.
Nový občanský zákoník přináší v oblasti jednání právnických osob podle § 161 a následujících podstatnou změnu. Právnické osoby nadále nebudou jednat prostřednictvím svých statutárních orgánů přímo, ale budou při svém jednání zastupovány k tomu oprávněnými osobami. Tedy bude oprávněn jednat buďto člen statutárního orgánu, zaměstnanec nebo člen jiného orgánu právnické osoby nezapsaného do veřejného rejstříku. Všechny tyto osoby budou muset dát při svém jednání najevo, na jakém právním základě jsou oprávnění za právnickou osobu jednat. Na dokumentech, které za právnickou osobu podepisují, by mělo být uvedeno jméno právnické osoby, podpis a funkce jednající osoby.
Člen statutárního orgánu bude oprávněn jednat za právnickou osobu dle ustanovení § 164 nového občanského zákoníku ve všech záležitostech, nicméně rozsah tohoto oprávnění může být stanoven zákonem nebo zakladatelským právním jednáním. Jestliže náleží působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán, kdy, není-li stanoveno jinak, zastupují právnickou osobu jednotlivý členové statutárního orgánu samostatně. Vzhledem k současné právní úpravě tedy došlo ke změně spočívající v zakotvení generálního zastoupení právnické osoby pouze v rozsahu jednotlivých členů statutárního orgánu, nikoli statutárního orgánu jako celku. Nicméně nový občanský zákoník nově umožňuje, aby v případě, kdy zakladatelské jednání určí, že členové statutárního orgánu jednají společně, bylo možné, aby člen statutárního orgánu jednal samostatně, byl-li k určitému jednání zmocněn.
Další novinkou, kterou přináší nový občanský zákoník je, že členem statutárního orgánu právnické osoby může být nejen fyzická osoba, jak tomu je nyní dle občanského a obchodního zákoníku, ale i jiná právnická osoba, přičemž tato jiná právnická osoba je povinna zmocnit konkrétní fyzickou osobu, aby za ni vykonávala funkci člena statutárního orgánu, v opačném případě zákon stanový, že tuto funkci vykonává člen statutárního orgánu dotyčné jiné právnické osoby.
Co se týká možného vnitřního omezení jednatelského oprávnění právnické osoby, zákon o obchodních korporacích v zásadě přejímá součastnou úpravu obchodního zákoníku a stanoví, že omezení jednatelského oprávnění jejich statutárního orgánu, která vyplývají ze společenské smlouvy, stanov nebo jiného ujednání či z rozhodnutí orgánu obchodní korporace, jsou vůči třetím osobám neúčinná, a to i když byla zveřejněna.
Samotné statutární orgány společností zůstávají v zásadě beze změny. Pouze u akciové společnosti dochází ke zdvojení možných systémů řízení společnosti. Nově si bude moci akciová společnost zvolit mezi monistickým a dualistickým způsobem řízení. Dochází tedy k rozšíření stávající právní úpravy dualistického systému řízení obsaženou v obchodním zákoníku o systém monistický. Ten spočívá v tom, že za společnost jednají správní rada a statutární ředitel. Přičemž zde zákon o obchodních korporacích stanoví omezení oproti novému občanskému zákoníku, když v ustanovení § 461 zakazuje, aby se statutárním ředitelem mohla stát jiná osoba než fyzická. V některém z dalších právních oběžníků se budeme věnovat dalším situacím při zastupování podnikatelů podle nového občanského zákoníku (prokura, zastoupení zaměstnanci v provozovně podnikatele apod.).
Mgr. Lukáš Barnet
Advokátní kancelář Mašek, Kočí, Aujezdský
www.e-Advokacie.cz – on-line právní poradenství
Tento text byl advokátní kanceláří Mašek, Kočí, Aujezdský původně vyhotoven ve spolupráci se spolkem Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jako právní oběžník č. 7/2013 určený členům tohoto spolku.