Mašek, Kočí, Aujezdský a Nosko & Partners se stávají MKA Nosko
Více
Články
Obchodní právo
Sdílet

Obchodní korporace ve světle aktuální judikatury

21. 8. 2015
4 minuty čtení

Po více jak roce a půl účinnosti zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), soudy začínají vydávat první rozhodnutí vztahující se k problematickému výkladu některých ustanovení upravujících obchodní společnosti. Zde nabízíme stručný obsah některých z těchto rozhodnutí.

Forma plné moci k založení, vzniku, změně nebo zániku obchodní korporace

Sporný případ, kterým se Nejvyšší soud zabýval, se týkal založení společnosti s ručením omezeným. Krajský soud odmítl zapsat nově založenou společnost s ručením omezeným do obchodního rejstříku s ohledem na skutečnost, že plná moc k jejímu založení i substituční plná moc byly uděleny pouze písemně s úředně ověřenými podpisy, nikoli ale ve formě notářského zápisu. Nejvyšší soud hodnotil vztah ustanovení § 6 odst. 1 ZOK a ust. § 441 odst. 2 OZ. Ve svém usnesení ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014 vyslovil Nejvyšší soud názor, že Ustanovení § 6 odst. 1 ZOK je tedy jde-li o požadavek formy plné moci k založení společnosti s ručením omezeným ustanovením zvláštním, které se uplatní přednostně před § 441 odst. 2 in fine OZ. Postačující je tedy dle Nejvyššího soudu plná moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele.

Mnozí (např. zdezde) považují výklad Nejvyššího soudu za nesprávný, a to z toho důvodu, že obě ustanovení, jimiž se Nejvyšší soud zabýval, upravují dvě zcela odlišné věci. Ustanovení § 6 ZOK upravuje minimální požadavky na formu právního jednání, ustanovení § 441 odst. 2 OZ upravuje formu plné moci. Ust. § 6 ZOK se nezabývá formou plné moci k právnímu jednání v něm obsaženém, a proto nemůže být speciálním ustanovením k § 441 odst. 2 OZ. Vztah speciality je naopak mezi ust. § 6 a §8 ZOK, kdy ust. § 8 vyžaduje pro zakládající právní jednání kapitálové společnosti formu veřejné listiny, na rozdíl od ust. § 6, dle kterého by postačovala pouze písemná forma s úředně ověřenými podpisy. Bude tedy zajímavé sledovat, zda se judikatura ke vztahu těchto ustanovení bude nadále vyvíjet.

Zápis akademického titulu do obchodního rejstříku

V praxi se nezřídka stávalo, že některé rejstříkové soudy odmítaly zapsat k fyzickým osobám jejich získaný akademický titul s odkazem, že akademický titul není referenční údaj evidovaný v registru obyvatel (§ 18 odst. 1 zák. č. 111/2009 Sb., o základních registrech).

Vrchní soud v Praze Usnesením ze dne 28. 5. 2014, č. j. 7 Cmo 346/2013 tento výklad nepotvrdil a naopak rozhodl, že získala-li fyzická osoba nárok na užití akademického titulu a rozhodne-li se mít tento údaj zapsaný u svého jména v rejstříku, nemůže jí být tento nárok odepřen žádným zákonem. Vrchní soud v Praze užití akademického titulu seznal jako součást práva na vzdělání zakotveného v Listině základních práv a svobod. Svůj výklad Vrchní soud doplnil argumentem, že zejména v případě, kdy se právnická osoba zabývá zvláštním druhem podnikání, např. vedením účetnictví, výkonem advokacie apod., tak z hlediska jejího postavení na trhu a potenciálního zájmu třetích osob o její služby by neuvedení titulu u jména členů statutárního orgánu bylo značně diskriminační. A to také s ohledem na skutečnost, že dříve založeným a zapsaným společnostem byly akademické tituly do obchodního rejstříku zapisovány. Akademický titul tedy lze do rejstříku k fyzické osobě zapsat.

Změna společenské smlouvy hlasováním per rollam a forma notářského zápisu

K tomuto tématu se vztahují dvě rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, a sice rozhodnutí ze dne 20. října 2014, sp. zn. 7 Cmo 171/2014 a rozhodnutí ze dne 3. března 2015, sp. zn. 7 Cmo 455/2014. V obou těchto rozhodnutích Vrchní soud dovodil, že na základě ust. § 175 odst. 3 zákona ZOK lze v režimu per rollam změnit společenskou smlouvu s.r.o. jen s úředně ověřenými podpisy na vyjádření hlasujících. U všech usnesení, která se přijímají na valné hromadě ve formě notářského zápisu je tak dle Vrchního soudu možné se spokojit v režimu per rollam s úředně ověřenými podpisy.

Lze se však domnívat, že jakmile se tato otázka dostane k Nejvyššímu soudu, jeho výklad bude opačný, a to s odkazem na ust. § 8 odst. 1 ZOK, jež stanovuje formu společenské smlouvy, a také s odkazem na ust. § 564 OZ, který říká, že vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě. Tento výklad je zároveň v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2009/101, jejíž článek 11 říká, že ve všech členských státech, jejichž právní předpisy nestanoví předběžnou správní nebo soudní kontrolu při zakládání společnosti, musí být akt, kterým se společnost zakládá, a stanovy, jakož i jejich změny úředně ověřeny. Proto z důvodu možných pozdějších sporů lze jen doporučit formu notářského zápisu i za cenu vyšších momentálních nákladů.

Mgr. Kamil Žylka

Advokátní kancelář Mašek, Kočí, Aujezdský
www.e-Advokacie.cz – on-line právní poradenství

Vstupte

K dalšímu čtení

Obchodní právo

Přizpůsobení se nové právní úpravě zákona o obchodních korporacích

15. 10. 2015

>
Obchodní právo

Jednání podnikatele po rekodifikaci soukromého práva

13. 5. 2015

>