Mašek, Kočí, Aujezdský a Nosko & Partners se stávají MKA Nosko
Více
Články
Obchodní právo
Sdílet

Odpovědnost za vady zboží (vztah internetový obchodník a jeho dodavatel)

11. 4. 2014
3 minuty čtení

V praxi se často objevují dotazy internetových obchodníků ohledně problematiky odpovědnosti za vady zboží ze strany jejich dodavatelů, tedy těch osob, které dodávají zboží obchodníkům (dále jen „dodavatel“). Uvedená problematika je z pohledu obchodníka logicky velice důležitá, neboť odpovědnost za vady zboží nese vůči spotřebiteli právě koncový prodejce, přičemž spotřebitel je v oblasti vad zboží z pohledu legislativního chráněn poměrně dobře. Postavení internetového obchodníka (jako profesionála) vůči dodavateli je však z pohledu legislativní ochrany v oblasti odpovědnosti za vady výrazně odlišné. Je totiž předpokládáno, že vztahy mezi obchodníkem a jeho dodavatelem budou upraveny primárně smluvně a nikoliv aplikací zákonných ustanovení.

S ohledem na komplexnost problematiky odpovědnosti za vady budou v tomto oběžníku uváděny informace spíše obecného charakteru. Poskytnutí úvodních obecných informací je předpokladem pro řešení jednotlivých modelových situací. Výkladu vztahujícímu se konkrétní právní úpravě odpovědnosti za vady v obchodních vztazích (včetně případných nároků kupujícího vůči dodavateli) pak může být věnován prostor v některém z dalších právních oběžníků.

V oblasti odpovědnosti za vady se rozlišují právní vady a faktické vady, přičemž tento text se zabývá vadami faktickými. Z pohledu právního je pak vždy také důležité, zda-li se jedná o dodavatelsko-odběratelský vztah vnitrostátního charakteru či zdali se jedná o právní vztah se zahraničním dodavatelem (subjektem, který má místo podnikání v zahraničí).

V případě vnitrostátního vztahu (mezi dvěma či více tuzemskými subjekty) se práva a povinnosti stran budou primárně řídit jejich smluvními ujednáními. Úprava v obchodním zákoníku má totiž dispozitivní charakter. Smluvní ujednání účastníků je nutné chápat včetně obchodních podmínek či všeobecných obchodních podmínek, na které je odkazováno ve smyslu § 273 obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). I z tohoto důvodu je nutné věnovat obsahu obchodních podmínek náležitou pozornost, zejména pokud jsou obchodní podmínky připraveny dodavatelem. V případě, že smluvní ujednání stran v nějaké oblasti chybí (nebo pokud nedošlo k jednostrannému poskytnutí záruky ze strany dodavatele) je nutné aplikovat ustanovení obchodního zákoníku. Obchodní zákoník poskytuje kupujícímu daleko nižší míru ochrany, než jakou zajišťuje občanský zákoník ve spotřebitelských vztazích nebo při prodeji zboží v obchodě.

V případě, že se jedná o dodavatelsko-odběratelský vztah se zahraničním partnerem, budou se právní vztahy při koupi zboží (včetně problematiky odpovědnosti za vady) taktéž primárně řídit smluvními ujednáními, a to opět včetně obchodních podmínek či všeobecných obchodních podmínek. Pokud některá ze smluvních ujednání chybí, bude na tyto právní vztahy nutné ve většině případů aplikovat Úmluvu OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (tzv. Vídeňská úmluva) , a to za předpokladu, že její účinky nebyly smluvní stranami výslovně vyloučeny. V případě, že se má právní vztah s dodavatelem řídit zahraničním právním řádem a obchodník nemá v této jurisdikci svého právního zástupce, lze spíše doporučit, aby účinky Vídeňské úmluvy nebyly bez důvodu smluvně vylučovány. Pokud došlo k vyloučení účinků Vídeňské úmluvy, bude se vztah mezi kupujícím a prodávajícím řídit rozhodným právem (např. dle volby právního řádu učiněného smluvními stranami).

Vstupte

K dalšímu čtení

Obchodní právo

Přizpůsobení se nové právní úpravě zákona o obchodních korporacích

15. 10. 2015

>
Obchodní právo

Obchodní korporace ve světle aktuální judikatury

21. 8. 2015

>