Od 1. 1. 2012 nabyla účinnost novela zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“), publikovaná pod č. 351/2011 Sb. (dále jen „novela“). Novela vnáší do obchodního zákoníku několik zajímavých novinek, přičemž v rámci tohoto oběžníku se budeme věnovat nově vloženému ustanovení § 66d, který představuje významnou novinku v oblasti souběhu funkcí orgánů obchodních společností. Ustanovení § 66d obchodního zákoníku opravňuje statutární orgán společnosti pověřit obchodním vedením (tj. „obchodní vedení zahrnuje především rozhodování o provozních záležitostech společnosti vůbec, tj. po stránce organizační, technické, výrobní, ekonomické, obchodní, personalistické apod. “) zcela nebo zčásti jinou osobu, přičemž tato činnost může být vykonávána i v pracovněprávním vztahu a tento pověřený zaměstnanec může být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem. Novela tak výslovně připouští, aby členové statutárních orgánů vykonávali činnosti spadající do obchodního vedení společnosti i v zaměstnaneckém poměru.

Tato nová úprava § 66d obchodního zákoníku odstraňuje dosavadní problematické nahlížení na souběh funkcí jednatele společnosti (jako statutárního orgánu) a ředitele společnosti (jako zaměstnance společnosti), založené zejména na základě řady rozhodnutí Nejvyššího soudu, dle kterých nemohla tatáž osoba vykonávat činnost např. generálního ředitele a současně být statutárním orgánem společnosti. V odůvodnění rozhodnutí 21 Cdo 11/98 Nejvyšší soud například uvedl: „Skutečnost, že fyzická osoba je společníkem společnosti s ručením omezeným nebo že byla ustanovena statutárním orgánem společnosti (jednatelem), sama o sobě nebrání tomu, aby navázala s touto společností pracovní poměr nebo jiný pracovněprávní vztah, pokud jeho náplní není výkon činnosti statutárního orgánu. … Podstatné však je, že obsah takového pracovněprávního vztahu nemůže být shodný s obsahem činnosti jednatele, ale může se týkat jen činností od práce jednatele odlišných.“ Tento názor zastávaný Nejvyšším soudem pro období od 1.1.2012 v důsledku novely již není aktuální, nicméně pracovní smlouvy uzavřené před novelou v rozporu s touto judikaturou mohou být považovány i nadále za neplatné. Pro úplnost připomínáme, že toto problematice jsme se blíže věnovali již v oběžníku č. 3/2011.

Obchodní zákoník v ustanovení § 66d odst. 2 upravuje odpovědnost osob, které byly pověřeny obchodním vedením a to tak, že u osob, které jsou statutárním orgánem společnosti a současně jsou pověřeny obchodním vedením této společnosti v pracovněprávním vztahu, bude odpovědnost vůči společnosti za způsobenou škodu posuzována dle obchodního zákoníku, stejně jako při porušení povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře, tedy neomezeně. Nicméně je nutné upozornit na skutečnost, že v případě, kdy obchodním vedením bude pověřena osoba, která není členem statutárního orgánu společnosti a je v pracovněprávním vztahu k této společnosti, bude pak taková osoba odpovídat za škodu dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (tedy omezeně).

Jestliže činnosti spadající pod obchodní vedení vykonává člen statutárního orgánu společnosti v pracovněprávním poměru, pak dle ustanovení § 66d odst. 3 obchodního zákoníku mzdu či odměnu sjednává nebo určuje ten orgán společnosti, který rozhoduje o odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů. Na závěr uvádíme, že do pověření obchodním vedením nelze zahrnout činnosti spadající do výlučné působnosti statutárního orgánu, jakými jsou účast na zasedání statutárního orgánu, rozhodování o pověření obchodním vedením, rozhodování o základním zaměření obchodního vedení společnosti a jiné činnosti v rámci obchodního vedení společnosti, které spadají do výlučné působnosti statutárního orgánu.