Články
Pracovní právo
Sdílet

Velká novela zákoníku práce

advokát
29. 10. 2020
4 minuty čtení

V červnu 2020 byla přijata dlouho očekávaná novela zákoníku práce , která do oblasti pracovněprávních vztahů přináší množství změn. Část novely nabyla účinnosti již dne 30. července 2020. Zbývající část novely nabyde účinnosti 1. ledna 2021. Níže uvádíme přehled z našeho pohledu těch nejzajímavějších změn, které se dotýkají nejčastějších pracovněprávních situací.

Doručování písemností (účinné od 30. 7. 2020)   Nově platí, že pokud písemnost nebude možné doručit zaměstnanci do vlastních rukou přímo na pracovišti (např. z důvodu jeho dlouhodobé neomluvené absence), tak zaměstnavatel může bez dalšího využít některý z náhradních způsobů doručování. Písemnost v takovém případě je možné doručovat kamkoliv, kde bude zaměstnanec zastižen, a to prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, nebo prostřednictvím datové schránky. Novela zároveň odstraňuje některé praktické problémy, které při doručování písemností vznikaly. Například v případě doručování prostřednictvím poštovní přepravy se písemnosti nově doručují na adresu uvedenou zaměstnancem, došlo ke sjednocení lhůty pro fikci doručení písemnosti v případě nevyzvednutí zásilky z 10 pracovních dní na 15 kalendářních dní tak, aby tato lhůta odpovídala obchodním podmínkám České pošty, a zároveň byla vypuštěna povinnost sepisovat písemný záznam o poučení zaměstnance o důsledcích odmítnutí převzetí písemnosti. Novela tedy významně zjednodušuje proces doručování písemností zaměstnanci, a to zejména v případě, že se zaměstnanec snaží doručení písemnosti záměrně vyhýbat.

Zavedení sdíleného pracovního místa (účinné od 1. 1. 2021)   Sdílené pracovní místo představuje zcela nový institut. Smyslem je umožnit, aby si určití zaměstnanci mohli sami rozvrhovat svou pracovní dobu ve vzájemné spolupráci podle svých osobních potřeb, a to po předchozí dohodě se zaměstnavatelem. Za sdílení pracovního místa se považuje situace, kdy dva nebo více zaměstnanců se stejným druhem práce sdílí jedno pracovní místo s tím, že se v rozsahu svého pracovního úvazku střídají při výkonu práce tak, aby pracovní místo bylo v pracovní době obsazeno jedním z nich. Podmínkou je, aby se jednalo o zaměstnance v pracovním poměru se stejným druhem práce a sjednanou kratší pracovní dobou (tzv. zkrácený úvazek), přičemž souhrn sjednané kratší pracovní doby všech dotčených zaměstnanců nesmí překročit stanovenou týdenní pracovní dobu (tedy zpravidla 40 hodin týdně).

Nová pravidla pro počítání dovolené (účinné od 1. 1. 2021)   Opouští se od koncepce dovolené za odpracované dny. Nově tedy bude poskytována pouze dovolená za kalendářní rok (či její poměrná část) a dodatková dovolená. Dovolená se zároveň nadále nebude počítat ve dnech, ale nově se bude počítat v hodinách. Dojde tedy k zpřesnění výpočtu dovolené. Délka dovolené zaměstnance, který v průběhu 52 týdnů v kalendářním roce odpracuje stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu, se nově vypočte jako násobek stanovené či sjednané týdenní pracovní doby zaměstnance a výměry dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Odpracuje-li zaměstnanec v kalendářním roce podle rozvrhu směn více než dvaapadesátinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se mu délka dovolené vždy o jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu. Tedy například pokud zaměstnanec, jehož stanovená týdenní pracovní doba činí 40 hodin, odpracuje v rámci 52 týdnů v kalendářním roce v rámci rozvržené týdenní pracovní doby do směn celkem 2 089 hodin (tedy 52násobek jeho stanovené týdenní pracovní doby), a dovolená u zaměstnavatele činí 5 týdnů, pak takovému zaměstnanci přísluší dovolená za kalendářní rok v délce 200 hodin (40 x 5 = 200). K odpracovaným 9 hodinám nad celé násobky stanovené týdenní pracovní doby se nepřihlíží.

Omezení možností pro odvolání vedoucího zaměstnance (účinné od 30. 7. 2020)   V souladu s dosavadní judikaturou mohl zaměstnavatel za splnění zákonných podmínek jednostranně odvolat jakéhokoli vedoucího zaměstnance z vedoucího pracovního místa. V souladu s novelou bude nově možné jednostranně odvolat z vedoucího pracovního místa pouze vrcholové vedoucí zaměstnance. U „řadových“ vedoucích zaměstnanců nebude odvolání nadále možné.

Zvýšení minimální výše průměrného a pravděpodobného výdělku (účinné od 30. 7. 2020)   V souladu s novelou nově platí, že průměrný výdělek či pravděpodobný výdělek musí být vždy ve výši odpovídající alespoň příslušné úrovni nejnižší zaručené mzdy. Doposud platilo, že průměrný či zaručený výdělek musel být ve výši alespoň minimální mzdy. Ve většině případů tedy dojde k poměrně výraznému zvýšení minimální výše průměrného a zaručeného výdělku.

 

David Svoboda

Tento text byl advokátní kanceláří Mašek, Kočí, Aujezdský původně vyhotoven ve spolupráci se spolkem Asociace pro elektronickou komerci (APEK) jako právní oběžník č. 8/2020 určený členům tohoto spolku.

Vstupte

K dalšímu čtení

Pracovní právo

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR – elektronicky uzavírané pracovněprávní smlouvy

26. 5. 2024

>
Pracovní právo

Některé opomíjené povinnosti zaměstnavatelů

20. 9. 2019

>