Základní kapitál Základní kapitál obchodní společnosti je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti (srov. § 58 obchodního zákoníku). Musí být vyjádřen v jednotkách české měny (to ale neznamená, že by vklad nemohl být splacen v cizí měně, ve společenské smlouvě či zakladatelské listině však musí být vyjádřen v české měně). Ve společnosti s ručením omezeným se základní kapitál vytváří povinně, jeho minimální výše je stanovena obchodním zákoníkem a činí 200.000,-Kč, maximální výše dána není. Určení výše kapitálu je jednou z podstatných náležitostí společenské smlouvy (srov. § 110 odst. 1 písm. d) obchodního zákoníku). Minimální výši musí společnost splňovat nejen při svém založení, ale i v průběhu svého trvání (srov. § 108 odst. 1 obchodního zákoníku). Hodnoty tvořené vklady společníků do základního kapitálu, může společnost využívat ke své činnosti; společnost tedy může například zcizovat věci získané jako nepeněžitý vklad, stejně tak může disponovat i peněžními vklady a nemusí je mít trvale uložené na svém účtu.

Zvýšení základního kapitálu V průběhu existence obchodní společnosti může dojít ke zvýšení či snížení (nikoliv však pod minimální zákonnou výši) základního kapitálu. O zvýšení základního kapitálu rozhoduje valná hromada společnosti s ručením omezeným. K přijetí rozhodnutí je třeba kvalifikované dvoutřetinové většiny všech společníků a o rozhodnutí musí být pořízen notářský zápis. (srov. § 125 odst. 1 písm e) a § 127 odst. 4 obchodního zákoníku). Pokud dochází ke zvyšování základního kapitálu peněžitými vklady, musí být předtím zcela splaceny všechny dosavadní vklady (peněžité i nepeněžité - srov. § 142 a § 59 odst. 2 obchodního zákoníku). Zvýšení nepeněžitými vklady je možné i před tímto splacením. U společností s ručením omezeným,. které vznikly před datem účinnosti novely obchodního zákoníku č. 370/2000 Sb. (tj. před datem 1/1/2001) byl minimální základní kapitál stanoven částkou 100.000,-Kč. Tyto společnosti po vstupu uvedené novely v účinnost nejsou povinny zvýšit základní kapitál do nové výše (tj. do 200.000,-Kč). Budou-li však tyto společnosti zvyšovat základní kapitál, musí jej zvýšit alespoň tak, aby dosáhly nově požadované minimální výše základního kapitálu. Pokud tedy společnost Last Food, s.r.o vznikla dne 1/8/1998 se základním kapitálem 100.000,-Kč, nemusela po 1/1/2004 zvyšovat svůj základní kapitál. Rozhodne-li se však jej nyní zvýšit, musí po tomto zvýšení dosahovat základní kapitál minimální výše 200.000,- Kč. Zvýšení je možné provést dvojím způsobem, a to zvýšením základního kapitálu novými vklady (srov. § 143 obchodního zákoníku) a zvýšením základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti (srov. § 144 obchodního zákoníku).

Zvýšení základního kapitálu novými vklady Na začátku procesu zvyšování základního kapitálu je rozhodnutí valné hromady. Usnesení valné hromady musí určit částku, o kterou se zvyšuje základní kapitál a lhůtu, do níž musí být závazky ke zvýšení vkladu nebo k převzetí nového vkladu převzaty. V případě nepeněžitého vkladu musí být určen předmět nepeněžitého vkladu a částka, kterou se započítává na vklad společníka na základě znaleckého posudku. Návrh těchto údajů musí obsahovat již pozvánka na valnou hromadu, která má o zvýšení rozhodnout.
Společníci mají přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu, zvyšuje-li se peněžitými vklady, a to převzetím závazku ke zvýšení vkladu. Závazek ke zvýšení vkladu jsou oprávněni převzít společníci v poměru podle výše jejich obchodních podílů, pokud neurčuje společenská smlouva jinak. Společenská smlouva může také toto přednostní právo společníků k účasti na zvýšení základního kapitálu úplně vyloučit. V případě, že společenská smlouva předností právo společníků nevylučuje, nabídne se převzetí nových vkladů dosavadním společníkům, a to, jak bylo uvedeno, v poměru podle velikosti jejich obchodních podílů (není-li ve společenské smlouvě určeno jinak). Ve druhém pořadí se nabídne převzetí nových vkladů komukoliv. Podmínkou této nabídky je skutečnost, že společníci nevyužili svého přednostního práva ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou nebo stanovami, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy se dověděli o usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu, nebo jestliže se přednostního práva vzdali (vzdání se přednostního práva musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem nebo musí být učiněno na valné hromadě). Zákonná lhůta jednoho měsíce pro využití přednostního práva je subjektivní, tedy začíná běžet až okamžikem, kdy se společník o usnesení skutečně dozvěděl. To může v praxi způsobit potíže a značné protahování procesu zvyšování kapitálu. Proto je žádoucí ve společenské smlouvě lhůtu pro využití přednostního práva upravit odchylně od zákona, nejlépe jako lhůtu objektivní, tedy počínající běžet od okamžiku rozhodnutí valné hromady (či alespoň od okamžiku, kdy se společník o zvýšení mohl dovědět). Nemají-li společníci dle společenské smlouvy přednostní právo nebo jej nevyužijí (či se ho vzdají), může se souhlasem valné hromady převzít závazek k novému vkladu kdokoliv. Se souhlasem valné hromady může převzít závazek ke zvýšení vkladu až do výše navrženého zvýšení základního kapitálu též kterýkoliv společník. Zákon neřeší, zda může valná hromada dát souhlas předem (tedy zda tento souhlas může vyslovit tatáž valná hromada, která rozhodla o zvýšení základního kapitálu). Pokud tuto možnost připustíme, lze doporučit, aby v rozhodnutí byly výslovně označeny osoby, které mohou vklad převzít. Pro úplnost připomínám, že není možné převzetí vkladu jinou osobou než společníkem, pokud by tím počet společníků přesáhl zákonnou maximální hranici počtu společníků ve společnosti s ručením omezeným, tedy počet 50 společníků. Závazek ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu se přebírá písemným prohlášením, které musí obsahovat částku, o kterou se zvyšuje základní kapitál, v případě nepeněžitého vkladu předmět nepeněžitého vkladu a částku, kterou se započítává na vklad společníka a lhůtu pro splacení vkladu. Zájemce, který není společníkem, musí navíc prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě. Dále je z požadavku na určitost právního úkonu zřejmé, že prohlášení musí obsahovat i identifikaci obchodní společnosti i zájemce, výši přebíraného vkladu a samozřejmě také výslovné prohlášení o převzetí vkladu a závazek vklad splatit. Podpis zájemce na tomto prohlášení musí být úředně ověřen. Prohlášení nabývá účinnosti doručením společnosti. Pokud závazky ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu nebyly převzaty ve lhůtě určené rozhodnutím valné hromady nebo pokud rejstříkový soud návrh na zápis zamítne zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, je zvýšení základního kapitálu neúčinné. Zanikají tedy práva a povinnosti osob, které se k vkladům zavázaly a společnost je jim povinna vrátit bez zbytečného odkladu částku již splacenou spolu s úrokem ve výši úroku obvykle poskytovaném bankami podle smlouvy o běžném účtu ke dni, kdy vznikla povinnost vrátit zaplacenou částku, v místě, v němž má společnost sídlo.

Nepeněžitý vklad
Převzít závazek na zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady je možné, jen je-li to v důležitém zájmu společnosti. Zvyšuje-li se základní kapitál nepeněžitými vklady, musí statutární orgán (tedy jeden nebo více jednatelů) předložit valné hromadě písemnou zprávu, ve které uvede důvody zvyšování základního kapitálu a částku, kterou se tyty vklady na zvýšení započtou. Zvýšit základní kapitál lze pouze těmi nepeněžitými vklady, které schválila valná hromada. Nepeněžité vklady musí být splaceny před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku (viz níže).
Nepeněžitým vkladem může být jen majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná a který může společnost hospodářsky využít ve vztahu k předmětu svého podnikání. Vklady spočívající v závazcích týkajících se provedení prací nebo v poskytnutí služeb jsou zakázány. Hodnota nepeněžitého vkladu se stanoví podle posudku zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti, jmenovaným za tím účelem soudem. Příslušným soudem v prvním stupni je krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel sídlo. Návrh na jmenování znalce podává společnost. Účastníky řízení jsou navrhovatel a znalec. Soud není vázán návrhem osoby znalce. Je-li nepeněžitým vkladem nemovitost, musí vkladatel předat společnosti písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem, na základě něhož společnost nabude vlastnické právo k této nemovitosti vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí (srov. § 60 odst. 1 obchodního zákoníku).

Kapitalizace pohledávky
Nepeněžitým vkladem nemůže být pohledávka vůči společnosti. Tato pohledávka však může být při zvyšování základní kapitálu započtena proti pohledávce společnosti na splacení vkladu, pokud s tím vysloví souhlas valná hromada. Souhlas valné hromady je součástí rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu. Z tohoto rozhodnutí však neplyne povinnost společníka pohledávky započítat, může vklad splatit v penězích.
Obchodní společnost Perfidia, s.r.o. dluží jednomu ze svých společníků Janu Pískovi částku ve výši 80.000,- Kč (např. z toho důvodu, že na základě kupní smlouvy uzavřené mezi Janem Pískem a Perfidií, s.r.o. došlo ze strany společníka k dodání zboží, ale společnost ještě nesplatila kupní cenu). Valná hromada rozhodne o zvýšení základního kapitálu o částku ve výši 200.000,- Kč novými vklady, Jan Písek převezme vklad ve výši 100.000,- Kč. Se souhlasem valné hromady v rozhodnutí o zvýšení kapitálu může dojít k vzájemnému započtení pohledávek (tedy pohledávky společníka vůči společnosti z kupní smlouvy ve výši 80.000,- Kč a pohledávky společnosti vůči společníkovi ze závazku k vkladu ve výši 100.000,-Kč). Jan Písek bude Perfidii, s.r.o. dlužit po započtení částku ve výši 20.000,- Kč.

Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti Valná hromada může rozhodnout o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů. Na rozdíl od předchozího případu, kdy jde o tzv. efektivní zvýšení základního kapitálu, jde v tomto případě o tzv. deklaratorní či nominální zvýšení. Spočívá v tom, že v bilanci společnosti bude určitá položka vlastních pasiv převedena do položky základní kapitál. Jde tak pouze o účetní operaci. Lze převést část rezervního fondu, je-li vytvořen ve větším rozsahu než předepisuje zákon či společenská smlouva, či lze převést část zisku. Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti musí obsahovat, kromě nové výše vkladu každého společníka, částku, o niž se základní kapitál zvyšuje, a dále označení vlastního zdroje nebo zdrojů společnosti, z nichž se základní kapitál zvyšuje. Pozvánka na valnou hromadu, která má o zvýšení základního kapitálu rozhodovat, musí obsahovat návrh usnesení o zvýšení základního kapitálu. Pří zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů se zvýší výše vkladu každého společníka v poměru jejich dosavadních vkladů. Po schválení řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky může valná hromada rozhodnout, že použije čistého zisku po provedení přídělu do rezervního fondu (čistého zisku nelze použít při zvyšování základního kapitálu na základě mezitímní účetní závěrky) anebo jiného vlastního zdroje vykázaného v účetní závěrce ve vlastním kapitálu ke zvýšení základního kapitálu. Účetní závěrka musí být ověřena auditorem bez výhrad a musí být sestavena z údajů zjištěných nejpozději ke dni, od něhož v den rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu neuplynulo více než šest měsíců (jestliže však společnost z jakékoliv mezitímní účetní závěrky zjistila snížení vlastních zdrojů, nemůže použít údaje z řádné nebo mimořádné účetní závěrky, ale musí vycházet z této mezitímní účetní závěrky). Společnost nemůže zvýšit základní kapitál z vlastních zdrojů, jestliže vlastní kapitál zjištěný z řádné nebo mimořádné účetní závěrky je (nebo by v důsledku rozdělení zisku byl) nižší než základní kapitál společnosti zvýšený o (I.) převzaté vklady, pokud byly převzaty vklady na zvýšení základního kapitálu a zvýšený základní kapitál nebyl ke dni sestavení řádné nebo mimořádné účetní závěrky zapsán v obchodním rejstříku, a o (II.) tu část rezervního fondu nebo ty rezervní fondy, které podle zákona a společenské smlouvy nesmí společnost použít k plnění společníkům. Ke zvýšení základního kapitálu nelze použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově vázány a jejichž účel není společnost oprávněna měnit.

Zápis zvýšení do obchodního rejstříku Společnost prostřednictvím svých statutárních orgánů je povinna podat návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Návrh nemusí (na rozdíl od návrhu na zápis společnosti) podepisovat všichni jednatelé, postačí návrh podat způsobem, jakým jednatelé dle společenské smlouvy jednají jménem společnosti (je-li ve smlouvě uvedeno, že každý jednatel jedná samostatně, postačí jeden podpis). Podpisy musí být úředně ověřeny a návrh podán bez zbytečného odkladu po převzetí vkladů nebo po usnesení valné hromady o zvýšení (zvyšuje-li se kapitál z vlastních zdrojů). Před podáním návrhu musí být na každý peněžitý vklad splaceno nejméně 30 % (nebo uzavřena dohoda o započtení), nepeněžité vklady musí být splaceny zcela. Má-li společnost jediného společníka, musí být i peněžité vklady splaceny zcela. Zvýšení základního kapitálu je účinné ke dni zápisu jeho nové výše do obchodního rejstříku; zápis efektivního i deklaratorního zvýšení má tedy tzv. konstitutivní povahu.

Příklad Obchodní společnost MagicNite s.r.o. má dva společníky Jana Franse a Marcelu Kujalovou. Každý z nich má obchodní podíl ve výši 50%, vklad každého z nich do základního kapitálu společnosti ve výši 200.000,- Kč činí 100.000,-Kč a je zcela splacen. Společenská smlouva neobsahuje (jak je v praxi běžné u většiny společností s ručením omezeným) žádná zvláštní ustanovení o zvyšování základního kapitálu, která by vylučovala či měnila zákonnou úpravu. Jednateli jsou oba společníci, každý jedná jménem společnosti samostatně. Společnost chce zvýšit svůj základní kapitál na dvojnásobek, tedy na částku 400.000,-Kč, a to novými vklady společníků.
Valná hromada 100 % hlasů všech společníků rozhodne o zvýšení kapitálu o částku 200.000,- Kč peněžitým vkladem a určí dvouměsíční lhůtu, do níž musí být závazky ke zvýšení vkladu převzaty. O rozhodnutí je pořízen notářský zápis.
Společníci mají přednostní právo k účasti na zvýšení základního kapitálu. Závazek ke zvýšení vkladu jsou oprávněni převzít společníci v poměru 1:1. Společník Jan Frans, po 7 dnech od valné hromady rozhodující o zvýšení základního kapitálu, závazek ke zvýšení vkladu převzal písemným prohlášením obsahujícím nutné náležitosti a prohlášení podepsal, podpis byl úředně ověřen. Společnice Marcela Kujalová se na valné hromadě vzdala práva k účasti na zvýšení kapitálu.
O závazek k novému vkladu projevila zájem třetí osoba, bratr společnice, Jan Kujal. Valná hromada, konaná 14 dní po valné hromadě rozhodující o zvýšení základního kapitálu, souhlasila s tím, aby Jan Kujal převzal závazek k novému vkladu. Jan Kujal po 2 dnech od konání valné hromady, která udělila souhlas s převzetím, závazek k novému vkladu převzal písemným prohlášením obsahujícím nutné náležitosti. Dále v prohlášení přistoupil ke společenské smlouvě společnosti MagicNite s.r.o. a prohlášení podepsal, podpis byl úředně ověřen. Do 20 dnů od valné hromady rozhodující o zvýšení základního kapitálu Jan Frans i Jan Kujal své závazky splatili. Následujícího dne podala společnost návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Po zápisu zvýšení se toto stalo účinné.